J&J: The Connection [POZASTAVENO]

Prolog

*POV Jonáš*

Jsou prázdniny, a já jako každé odpoledne hrál PLAYERUNKNOWN'S BATTLEGROUNDS. Nemám přátele, se kterými bych mohl hrát společně, tak si užívám hry sám. Klidně bych o sobě mohl říct, že jsem dobrý hráč, ale egoismus moc nemusím. Naopak, všude se pohoršuji, i když spousta vět, které o sobě řeknu jsou lež.

Zase jsem vyhrál, tentokrát byli moji protivníci hodně slabí. Chtěl jsem si dát další hru, ale máma mě zrovna zavolala na svačinu. Vydal jsem se do koupelny umýt si ruce, a při té příležitosti jsem si prohrábl své hnědé vlasy a řekl si, že už bych se měl znovu ostříhat. Pak jsem opustil místnost a vešel jsem do druhé, tedy do jídelny. Usedl jsem ke stolu, který byl jednou stranou přilepený na zdi, a začal jsem žvýkat rohlík, namazaný máslem.

V našem skromném bytu není zrovna kupa místa, ale jsem tu spokojený. Žiji tady spolu se svými rodiči a sestrou Jitkou, ale táta je pořád v práci a nemá čas se nám věnovat. Jíťa měla nedávno čtrnácté narozeniny, stejně jako já, protože jsme dvojčata. Já se ale můžu chlubit, protože jsem o 3 minuty starší.

*POV Jožík*

Jako obvykle jsem neměl co dělat. Domácí práce nám dělá uklízečka, úkoly nemám, protože není škola a na házenou taky nemusím. Rozvalil jsem se na velkou bílou sedačku, která je v našem prostorném obývacím pokoji a zapnul mobil. Rozklikl jsem mou oblíbenou hru, a spustil jsem nové kolo PLAYERUNKNOWN'S BATTLEGROUNDS. Jsem v ní dost dobrý, a vždycky když vyhraju, tak se strašně chválím. Dalo by se říct, že jsem ten typický blonďatý egoista s modrýma očima.

Hrál jsem pořád dokola a dokola, vždy jsem vyhrál a už mě to přestávalo bavit. Dal jsem si ještě poslední hru, a u té jsem se dokonce připojil na TeamSpeak. S kamarády jsme se bavili, a u závěrečného kola jsem se zapovídal, a mimořádně jsem skončil druhý. Potom jsme si povídali ještě dlouho do noci, až na mě přišla máma, že mám jít spát. Prý kdybych si ještě povídal, probudím sestry. Na to jsem se později vykašlal a povídal si dál.

Právě jsme byli uprostřed skvělé konverzace, když mi někdo sundal sluchátka a já se příšerně lekl. Terezka. Moje mladší sestra. Zeptal jsem se jí, co potřebuje, a ona že nemůže spát. Došel jsem k ní do pokoje, vzal první dětskou knížku co jsem našel a tu jsem jí přečetl. Ona za chvíli usla, tak jsem jí přenesl zpátky do její postele a zase jsem se přidal do hovoru. Najednou jsem ale uviděl oznámení, že se přidal někdo nový...

A tak (~Čauky Bajdo😏❤️~) to všechno začalo...