Jak to bylo dál?

#1

Svět se pomalu vzpamatovával z Thanosova zásahu. Rocket odlétl hledat své přátele, ale vrátil se jen s Tonym a od té doby s ním zůstával ve Stark Tower. Banner , Natasha  a Steeve zůstali ve Wakandě.

Thor nějako dobu zvažoval, že se pokusí najít Thanose a definitivně ho zničit, ale nenašel v sobě pro to ten správný zápal, stejně jako pro péči o Nový Asgard, místo kde se pomalu usazoval zbytek Agarďanů.  Nakonec se také nastěhoval do Stark Tower. Bylo to ale tiché soužití. Tony i Thor se, byť by to nahlas nepřiznali, stále zabývali vzpomínkami na ty, o které přišli. Oběma se neustále hlavou honily myšlenky, co měli udělat jinak, aby té konečné prohře zabránili, takže s nimi nebyla žádná řeč.

Ani Rocket nebyl zrovna hovorný, ačkoliv nevypadal, že by se zaobíral minulostí. Zato čím dál častěji vrhal zamyšlené pohledy na Thora a jednoho dne k němu rozhodně nakráčel.

„Potřebuju tvoji sekeru," prohlásil rozhodně.

„Co potřebuješ?" Thor se probral ze zamyšlení a překvapeně se zadíval na mývala.

„Tvoji sekeru," vyprskl Rocket, „vlastně stačí topůrko. Zbytek si klidně nech."

Thor se zadíval na topůrko svojí sekery. „Ty myslíš, že Groot ...? To nebude fungovat," zavrtěl hlavou.

„Co by ne? Jednou už to zabralo. Nedělej obstrukce," Rocket netrpělivostí skoro nadskakoval.

Koneckonců proč ne, pomyslel si Thor, moc sekery je stejně v kovové části. A Tony určitě dokáže topůrko nějak šikovně nahradit.

Tony to skutečně dokázal, i když přesvědčit ho, aby se o to alespoň pokusil bylo náročné. Nejprve se s nimi odmítal vůbec bavit. Od svého návratu se vlastně do dílny ani nepodíval. Rocket byl ale neodbytný, takže nakonec souhlasil a po chvilce se do toho zabral natolik, že ho Thor musel krotit, aby se mu do topůrka nepokusil zabudovat celou artilerii, od raketometu po plazmové paprsky.

Po téhle akci Tony značně ožil, vrátil se k vymýšlení a zkoumání a dokonce se zase začal vídat s Pepper, kterou k sobě do té doby vůbec nechtěl pustit. Rocket teď trávil většinu času u sebe, kam zalezl s topůrkem a velkým květináčem, který vyrazil z Friday, ale když se vynořil, vypadal spokojeně, takže se asi dařilo. Jen Thor zůstával dál utopený ve svých myšlenkách, které se čím dál tím víc točily okolo Lokiho. Stýskalo se mu po něm. Dokonce i po těch škodolibostech a naschválech, které mu dělával.

***

„Thore?" Thor se posadil na posteli, oči upřené do tmy a pomalu mu docházelo, že není kluk na Asgardu, ale dospělý muž a tohle místo je Stark Tower na Midgardu. Ale byl to tak živý sen. Bude se sebou muset něco dělat, nebo mu přeskočí.

„Thore!" Lokiho dětský hlas se ozval znovu a Thor nadskočil.

„Friday, rozsviť," nařídil a otočil se po hlase. Zamrkal v náhlém světle, jak Friday poslechla jeho příkaz a vytřeštil oči. V rohu místnosti stál jeho bratr. Ale ne dospělý muž. Před ním stál chlapec, ve věku, kdy se sotva začínal od Frigg učit ovládat svou magii.

„Loki," Thor nadšeně vyskočil, ale dítě v rohu před ním váhavě ustoupilo a obezřetně si ho prohlíželo.

„Ty jsi ...," Loki zaváhal.

„Já jsem Thor," muž se zarazil, „tvůj bratr."

„Jsi dospělý."

„Ach," Thor usedl zpátky na postel, „co si vlastně pamatuješ?"

„Pamatuju?" chlapec usedl na podlahu a přitáhl si kolena k bradě, v bolestně známém gestu. „Já vlastně ani nevím," připustil, „mám to nějaké zmatené. Vzpomínám si na Asgard, ale tak nějak matně. A chvílemi mám pocit, jako by už ani nebyl. Tohle není Asgard, že?" rozhlédl se okolo sebe.

„Tohle je Midgard," odpověděl Thor, „Asgard zničil Ragnarok."

Loki nepřítomně kývl, stále zamyšlený. „Jinak nevím," pokračoval, „hodně se mi to motá. Tak nějak mám pocit, že bych měl být taky dospělý, ale nevím proč. Vlastně poslední na co si pamatuju je tma a pocit, že mě voláš. Co se děje?"

Thora při pohledu na zmatený výraz svého bratra zabolelo u srdce. „Já, no, je to složité, ale zkusím ti to vysvětlit," slíbil. A zkusil. Zabralo mu to celý zbytek noci a to velké části, jako Lokiho pokus o ovládnutí Země víceméně přeskočil.

***

„Cože?" Loki, se ládoval snídaní, kterou připravila Friday a Thor se dohadoval s Tonym. Během noci mu došlo, že jakkoliv je rád, že má bratra zpátky, není si jist, co dál. Přeci jen, s dětmi to neuměl a Loki nesporně dítě byl. Nakonec dostal nápad, který mu připadal úžasný a hned ráno ho předestřel Tonymu. Tony ovšem Thorovo nadšení nesdílel.

„To je pitomost," prohlásil rozhodně, „v žádném případě nehodlám žádat Pepper, aby se sem nastěhovala, protože potřebujeme chůvu pro boha zlomyslností."

„To přeháníš," naštětil se Thor, „je to jen děcko. Pepper to určitě zvládne, ženy pro mají pro děti cit."

„Pro děti možná, pro bohy zmatků těžko," odsekl Tony.

„Pche, když zvládá tebe, tak tohle pro ní bude hračka," nedal se Thor.

Zabraní do hádky si ani nevšimli, že Loki dojedl a protože se nudil, vytratil se z místnosti prozkoumat okolí. Na jeho nepřítomnost je upozornil až prskající Rocket.

„Nevím, čí je to děcko, ale jestli mi ještě jednou vleze do pokoje, přetrhnu ho vejpůl," rozčiloval se a strkal Lokiho před sebou.

„Thore, tam je mladý Groot," oznamoval rozzářeně Loki, „a ten mýval mluví. Myslím, že se mi na Midgardu líbí."

Tony protočil oči. „Tak to vidíš. A to tu není ještě ani čtyřiadvacet hodin," upozornil Thora, „jestli mi vleze do laborky, nebo do dílny a něco tam provede, budeš zase bez bratra. Ale tentokrát ho zabiju já. Tohle místo není na děti stavěné." Zmkl a zamyšleně se podíval do prázdna, zatímco Thor si raději přitáhl Lokiho k sobě, aby nevyvedl něco, co by Tonyho opravdu naštvalo.

„Nic neprovedl," hájil bratra, „jen se nudil. Děti jsou zvídavé."

„Jo," Tony pomalu kývl, „zvídavé a nenechavé," souhlasil zamyšleně, „ty, poslouchej, vzpomínáš na Hawkeyovu farmu?" zeptal se pak. „Děti přece potřebují spoustu čerstvého vzduchu. A kamarády." Oba muži se na sebe zadívali a po tvářích se jim rozlil široký úsměv.

Thor položil Lokimu ruku na rameno. „Vzpomínáš jak jsem ti vyprávěl o Hawkeyovi?"

Loki kývl. „Jasně, ten se mi líbil," odpověděl.

Thor se usmál. „Myslím, že si uděláme výlet na venkov," řekl.