Šepot chtíče | Tomione

Kapitola třicátá

Kouzelníci nepotřebují reproduktory, aby se skladby z gramofonových desek hlasitě linuly po celé místnosti a byly slyšet i přes šplouchání vody. Všichni se skvěle bavili, což byl možná důvod, proč si nikdo nevšiml zmijozelské elity - a pokud ano, neřešil je. Jako vždy byl každý záhyb jejich šatů dokonale čistý, vyžehlený a doprovázený vůní, kterou by člověk popsal kouzla temné noci.

Opilý studenti, ať už štěstím, nebo alkoholem, tuto elitu každopádně nebrali na vědomí. Jen nešťastná Hermiona, vysedávající u baru si připustila jejich přítomnost a dokázala si představit i následky, které mohla nést. ,,Dalo se čekat, že když je tu alfa celé téhle smečky," škytla, ,,jeho štěňata mu přijdou na pomoc s tím, aby dostala na jeho seznam další jména. A víš co, Sebastiane? Všechny budou napsaný podemnou, protože já v tom seznamu vedu a jsem hloupá, hloupá, hloupá," vrčela kudrnatá nebelvírka a s každým slovem udeřila pěstí do stolu.

,,Nejsi hloupá, ma chère. Jsi pocitově na dně a když jsi opilá, těžko se ze dna dostáváš," pronesl moudře barman Sebastian a místo toho, aby Hermioně dopřál dalšího panáka, podal Hermioně sklenici čerstvé vody. ,,Nechápu, jak jsi se mohla z pěti panáků takhle střískat," uvolnil lehce napětí tím, že nadhodil svůj úsměv.

Hermioně se sice nadzvedly koutky, ale to nestačilo k tomu, aby přestala sledovat Toma Raddlea, líbajícího se s jakousi dívkou z Havraspáru. ,,No možná je na čase, aby jsem si našla někoho, kdo o mě doopravdy stojí," prohlásila roztřeseným hlasem.

Při pohledu na Toma a jeho dívku bylo naší hrdince do breku.

,,No," zaváhal Sebastian, ,,třeba už jsi ho našla."

,, Samozřejmě, že už jsem ho našla," zajiskřilo se Hermioně v očích. ,,Jenže ten kluk mých snů nebo princ na bílém koni byl Tom Raddle, nebo Ronald Weasley, na kterého jsem díky Tomovi úplně přestala myslet a naprosto na něho zapomněla. Ron je bohužel naprosto mimo tenhle svět a tudíž i mimo mě. Takže abych to shrnula, Tom vytísnil Rona z mého srdce a teď tu pro mě není ani jeden z nich," pronesla kousavě.

Mladý Villiers posmutněl, ale vzápětí se oklepal a lusknutím prstu přivolal Alexandera Leeho, aby ho vystřídal za barem. Vzal opilou Hermionu za ruku a začal se po jejím boku procházet po okraji vany.

,,Omlouvám si, že jsi si kvůli mně vzpomněla na Rona, Hermiono," pronesl Sebastian s těžkým srdcem, ,,ale on nebyl tím, koho jsem měl na mysli." Tím zavinil, že Hermionin mozek začal zpomaleně a otupěle pracovat.

Zatímco se tak dělo v její hlavě, pomalu se nahnul k její tváři a daroval jí tím odpověď, aby její mozek ušetřil. V břiše cítila po dlouhé době poletovat motýlky a na rty jí hrála sladká chuť medu, jehož barvou se pyšnily jeho kadeře. Byl to krátký, nevinný polibek, ale jisté bylo, že nebyl z chtíče či vášně, ale jen a pouze z nefalšované lásky. Tak, jako Sebastian polibek začal, ho také francouz ukončil a nechal zmatenou Hermionu, aby se vypořádala s tím, co se právě stalo.

,,Omlouvám se," dostal ze sebe Sebastian, ,,ani nevím proč jsem," stihl říct, než kudrnatá nebelvírka v puntíkatých plavkách odhrnula vlasy z jeho obličeje a znovu ho políbila.

•••

Cygnus s Orionem se vyžívali v přítomnosti polonahých žen, naprosto zbavených mysli. Zejména jedné, která si užívala jejich pozornost a nakrucovala se na kolem jednoho ze sloupů, zatímco sušila své tělo. ,,Tancuj!" vykřikl se smíchem Cygnus a začal se smát ještě více, když tak i učinila. Pohybovala přitom svými boky v zelených dvoudílných plavkách na uzlík, které jí zvýrazňovaly křivky těla, čím více byly mokré.