Den minus jedna

8 2 0
                                    

Tak už tam za chvíli budeme. Ještě si se sérgama a bráchama losneme pořadí a vyrazíme. Už se těším na tu legraci. Prej je to tam super. A jestli se nám budou dařit věci kolem jako doposud, tak je tam všechny zmáknem.

Jako teda nejdřív musím pochválit mámu. Uměla to pro nás zařídit. Měla to v životě složitý a nakonec se dostala k takový jedný Velký, která si ji teda jako že nechá. Dokonce jí zařídila i termín kastrace.... .No...tak trochu naivka... Jakej termín kastrace? Normálně jsme z toho udělali termín kočičího porodu.

Naštěstí máma na začátku hrála tak trochu cíťu a jako že se schovávala pod schody a tak..... Jako aby nás nenašli....

Teda .. neměli šanci. Trumfli jsme i takový ty Velký v těch bílejch pláštích. Ta Velká doma si myslela jako že máma se konečně najedla a že tak hezky trošku přibrala před zimou.

Pak už to teda moc maskovat nešlo... Ale co by taky pořád chtěli? Ať jsou rádi. Takhle si mohli nechat udělat naši moc hezkou fotku ještě v bříšku. Jasnej super začátek. Cítím, že mě focení baví.

Trochu to teda zkazila ta Velká, protože když jí řekli, kolik nás bude, tak se museli doktoři málem starat o ni. Jen ať je ráda, že máma není nemocná, ale jen těhotná.

A vůbec, co má proti číslu 6? Vždyť je to takové super číslo. 6 koťať je přece naprosto jasně 6 x více kočičí lásky!

Mňau

Kočičí deníkKde žijí příběhy. Začni objevovat