Ve třídě mám ty nejlepší lidi co jsem mohla potkat. Mají me rádi takovou jaká jsem.
Ale i v největším štěstí se objeví smutek. Láska.
Zamilovana jsem se do jednoho kluka se kterým sem si padla do řeči (do dnes je muj crush ale psst) s nim se dá bavit úplně o všem, je to jako psat si s nejlepší kamarádkou, ale pak to nastalo. Své city jsem mu vyjádřila a on mi odpověděl: " mam te taky hodně rád a to co si o mě myslíš mi lichoti ale nejde to,, ptáte se proč? Ne, neměl ani nebyl zamilovaný do jiné. Má jinou orientaci...
Ale naštěstí to dopadlo tak že jsme nejlepsi kámoši :D a neřeším co se stalo, je to můj bro :D .