Harry Potter {jednodílovky}

~Drapple~

Jako každé ráno se bloňďatý mladík probouzel ve své pohodlné posteli. Dnes to však nebyl den jako každý jiný, který tento předcházel. Musel vstávat o mnohé hodiny dříve. Vůbec z toho nebyl nadšený. Nejradši by spal až do dvanácti a celé odpoledne až do půlnoci hrál Fortnite. Ach jak se mu zastesklo po zabíjejí takzvaných noskinů a vyhrávání jednotlivých her. Už se mu málem kutálely slzy po jeho andělských tvářích, když si uvědomil, že svůj počítač i s Fortnitem neuvidí až do Vánoc. Tak dlouhá doba... To asi nevydrží. Chlapec tajně doufal, že to prožije a zůstane bez úhony.

★

Od doby, co se skleslým výrazem pomýšlel na to, že si dlouho na počítači nezahraje uplynuly nejméně dvě hodiny. Okolí se změnilo. Není ve svém pokoji. Není doma. Právě se nachází v magickém vlaku směřujícím do toho kouzelného místa, kde se má čarování přiučiti.

★

Vlakem jel už asi dvě hodiny. Začal se nudit. Kde je vůbec ta paní s vozíkem plným dobrot, kterými vždy dokázala přilákat Dracovu pozornost? Z jeho hlubokého přemýšlení ho však vytrhlo tiché vrzání koleček, které se pomalu, ale jistě blížilo. Konečně. Je tu. Ona i její dokonalý vozík plný dobrot. Už je hladový. Když přijela přede dveře kupé onoho peroxidovaného mladíka a jeho přátel s radostí se přišoupl blíž ke vchodu a nedočkavě si prohlížel, co nabízela. Dýňové košíčky, čokoládové žabky, Bertíkovy fazolky tisíckrát jinak.... To zná. Nuda, nic extra jim teda nepřivezla. Tu jeho pozornost upoutalo cosi zvláštního. Bylo to kulaté, zelené a na vršku z toho čouhalo hnědé cosi s maličkým lístečkem na konci. To je jako zeměkoule bez vody a jedním opadaným stromečkem... Nebo co? Musel se okamžitě zeptat na tento tajuplný předmět. A dostalo se mu i strohé odpovědi. ,,To je jablko." řekla a podívala se na něj s výrazem typu: To žiješ pod šutrem? Ty nevíš, co je jablko? Její vražedné pohledy radši ignoroval a koupil si od ní jedno to.. eh.. Jablko, tak se to jmenuje.

★

Žáci už dorazili na místo, ale modroočko pořád neokusil to tajemné ovoce. Trochu se bál. Jak asi chutná? To dospívající chlapec mohl lehce zjistit, ale ne teď. Nechá si ten skvostný výplod přírody na potom.
Celá výprava dorazila k obrovskému hradu v tajemných, zdánlivě samopohybujících se kočárech.

★

Dráček konečně dorazil do své bradavické lóže a jablbko opatrně položil na černou postel. Dravě se na zelenou nádheru vrhl, div ji nerozmačkal. Trochu si z ní ukousl... Byla to láska na první pohled. Draco jablíčko objímal, pusinkoval, zamiloval se do něj. Chvíli sice chodil s Pansy, ale kdo bych chtěl ten mopslí ksicht vůbec ochutnávat? Marušku, jak jablko nazval si může sníst a lehce se mu vejde do kapsy. Pans by ani vůl neutáhl.

★

Inu, lásce neporučíš. Marušku si s sebou Draco nosí na každou hodinu. Kromě Blaise o jeho ,,holce'' neví nikdo. A je to tak i dobře. Co kdyby se to dozvěděl Voldemort? To by byla mela, protože nikdo neví, jestli je Maruš mudlorozená. A i kdyby, tak si Draco od ženy s vozíkem pořídí jablko další.

Konec.

Oukej, takže tady máte další díl z našich šílených jednodílovek. Kdo zná mě a AdeleTheAlpaca musel předpokládat, že se tu #Drapple objeví. Bez #Drapple by to prostě nebylo ono.
Takže já doufám, že se vám kapitola líbila a u dalšího šíleného shipu zase ahój.
(Jo, příště to bude hodně šílený ship 😏)