2

4 1 0
                                    

Vincent :
Sedli jsme si na lavičku...Hele jakože tak pozdě v noci se typek jako ty  potuluje po parku?

Jeff :
Prostě nemám nic dělat a doma mě to nebaví...dlouhé 4 roky jsem z nikým nepromluvil ...

Vincent :
A rodinu nemáš?...jakože tátu,mámu nebo sourozence?

Jeff :
Oni už nežijí ...před 4 roky byla zabita ...a já se šel léčit na psychiatrii ...byl jsem tam rok a půl ...myslí si,že jsem oka,ale ne-e ...někde uvnitř to tam cítím ...nejsem normální ...přemýšlím jinak...uvažuji jinak ...podle mě všichni kolem nás nejsou normální ...

Vincent :
Hele ...možná to bude znít divně,ale máš pravdu ...lidi kolem nás nejsou normální ...vždycky,když jdu nakoupit ...všichni na mě čumí vražedním pohledem ...myslí si ,že mi hráblo ...řekl jsem a pousmál jsem se svým ďábelskym pohledem ...

Jeff :
Jde vidět,že jsem konečně našel kamaráda ...bráchové?

Vincent :
Klidně brácho ...řekl jsem a zabíjeli jsme se pohledy ...

Bráchové navždy?Kde žijí příběhy. Začni objevovat