začátek všeho
Byly právě 3 hodiny ráno, když jsem se vracela temnou uličkou domů od kamarádky. Už jak jsem k ní večer šla, tušila jsem že se něco stane...
Ahoj...jmenuji se Katrin. Je mi 15let a žiju jen s matkou.Otec mi zemřel před pěti lety ve válce. Letos jsem vyšla devátou třídu a do školy chodím v Manchestru. Našla jsem si tam kamarádku. Vlastně je to je něco víc než kamarádka. Je jako moje sestra. Každý den jsem jí navštěvovala, ale jen jednou jsem se vrátila tak pozdě. Bylo mi tak trochu jasný, že nedojdu domu aniž by se nic nestalo.
Když jsem šla domů, zaslechla jsem za sebou šramot. Ohlédla jsem se, ale očividně to bylo jen shrabané listí, které leželo u popelnic. Šla jsem v klidu dál a nechala volně plynout své myšlenk. Najednou se předemnou objevila silueta vysokého muže. Poznala jsem tu postavu. Ano, byl to muj otec. Bez váhání jsem se k němu rozeběhla a objala ho. Po pár sekundách jsem se zasekla a začla jsem mu klást otázky, jak to že žije a co tu dělá. Řekl jen, že se stal duchem, a že mi hrozí nebezpečí. Najednou se vypařil a na zemi zůstal jen papírek. Zvedla jsem ho a uviděla že je na něm napsáno Know....Know, ano, muj otec se jmenoval Know. ale proč by psal své jmeno na kus papíru? .... pokračovala jsem v cestě domů. Když jsem konečně došla, šla jsem spát. Hned ráno jsem se začla vyptávat mamky, co všechno ví o taťkovi.
Pravda vychází na jevo
Mamce přišlo divný, že se o otce tak najednou zajímám. Řekla jsem jen, že teď ve škole probíráme válku, ve které otec zemřel. Uvěřila mi a začla vyprávět ,,otec šel do války ve svích 18letech , pak přijel na nějáký čas do Ameriky, kde sme poznali,vzali se a narodila jsi se nám Ty. Po 7letech vypukla válka a otec musel zpět k vojsku. Bojoval statečně ale....." matka se zasekla a přestala vyprávět.
Ptala jsem se jí, co bylo dál. Ale ona se rozbrečela a utekla do ložnice kde se zamkla. Bylo mi jasné, že v té časti, kde se zasekla, otec umřel. Ale jak? ... Nenapadlo mě nic jinýho než jít za strýcem a začít se ho vyptávat.
Vydala jsem se za ním a po cestě jsem přemýšlela, jak mohl můj otec zemřít. Strýc bydlel jen 3bloky od nás, tudíž jsem tam byla co nevidět. Když jsem byla před jeho barákem zpozoroval mě již z okna. Jen co jsem vešla do jeho bytu, nabýzel mi čaj a sušenky. Ráda si dám, venku stejně začlo pršet, takže nebude vadit, když se zdržím. Přisedl si ke mě a začal se vyptávat, co mě k němu přivádí. Řekla jsem jen, že chci znát tátovo minulost ve válce a to jak zemřel. Strýc si povzdychl a začal mi vyprávět to samé co matka, ale dodal to, že zemřel tragicky. ,,Tvůj otec byl velmi statečný, ve válce si našel spojence, který se později stal jeho nejlepším kamarádem. Jmenoval se Frederico. Bojovali spolu, vždy si kryli záda do té doby než..." ,, než co?! povídej dál!!" ,,Frederico se dozvěděl, že jeho dcera a manželka utrpěli vážnou nemoc a zemřeli na ni. Byli to jediný co Frederico měl. Teď už neměl nic. Rozhodl se také zemřít. Nenapadlo ho nic jiného, než se rozeběhnout proti nepřátelům. Jeho poslední slova byli k tvému otci. Řekl mu že mu to je líto ale že to udělat musí. Pak jen poděkoval za vše a rozeběhl se vstříc smrti. Tvůj otec to tak nechtěl, takže v zákopu stihl napsat svůj poslední dopis na rozloučenou a hned po té se rozeběhl za ním, shodil ho k zemi a místo toho aby zemřel jen Frederico, zemřeli oba. Pro všechny to byla tragická událost, protože nenašli jejich těla, ani žádné pozůstatky. Dostal se k nám jen a pouze onen dopis, který nám osobně předal jeho velitel. Po delší době se zjistilo, že si jejich těla odvezli nepřátelé, jako trofej a důkaz výtězství."
Doufám že se vám tahle část líbila :) jestli chcete další tak pište koment, protože nevim jestli to mam dokončovat,nevim jestli to někoho zajímá nebo ne :) kdyžtak pište co by jste chtěli v příběhu přidat nebo naopak ubrat :)
Život je boj.
Takže se vzchop a bojuj.
*kačí*
