Milovala jsem tě od našeho prvního setkání.
Jako kdyby to bylo včera, když jsem na tebe čekala na nádraží a ty jsi napsal, že už jdeš. Přesně si pamatuju, jak se mi strašně klepaly ruce. Měl jsi to stejně?
Povídali jsme si asi čtyři hodiny. Celé ty hodiny jsi mě poslouchal.
Potom jsem tě šla doprovodit na vlak. Stáli jsme naproti sobě u tvého vlaku. Chtěla jsem tě strašně moc obejmout, ale bála jsem se jak zareaguješ. Měl jsi to stejně?
Od toho dne jsme si psali každý den. Úplně každý den. Začal jsi flirtovat. Kdyby jsi viděl jak mi hořely tváře. Byla jsem tak strašně šťastná. Nemohla sem uvěřit tomu, že bych mohla být milovaná.
Viděli jsme se podruhé. Já přijela za tebou. Zase jsem byla celá vyklepaná a ještě víc nervozní než minule. Usmíval jsi se. Byl to úžasný pohled. Ještě jsme se nedrželi za ruce. Přišli jsme k tobě. Šli k tobě do pokoje. Ty jsi seděl na jezdící židli a já na kraji tvojí postele. Potom jsi se ke mě pomalu přibližoval a lehl si vedle mě. Pořád jsi ležel blíž a blíž a já byla zase nervozní. Potom jsi se přitulil k mojí noze a já tě začala hladit po vlasech a škrabat na zádech. Pořád jsme si povídali. Trošku jsi zvedl hlavu a zadíval se mi do očí. Pak to přišlo. Naše první pusa. V tu chvíli jsem si uvědomila, jak moc tě miluju. Líbali jsme se asi dvě hodiny v kuse. Miluju tě. Nakonec přišel ten moment. kdy mi zazvonil budík, že musíme vyrazit, abych stihla vlak.
Cestou tam už jsem tě za tu ruku chytla. Cítila jsem se v tu chvíli v bezpečí. Připadalo mi, že šťastnější už být nemůžu. Nechtěl jsi mě pustit. Já nechtěla od tebe.
Nastal další den, kdy jsem za tebou jela. Už jsem se tak nebála, ale těšila jsem se úplně stejně. Čekal jsi tam na mě. Tentokrát jsem tě objala a dala ti i pusu. Chytla jsem se tě a šli jsme. Byli jsme zase u tebe v pokoji a já ti řekla ať pustíš naší společnou oblíbenou skupinu, díky které jsme se vlastně i seznámili. Poslechli jsme si všechny alba od nich. Bylo to tak nádherný. Nejhezčí bylo, když začala hrát jedna z těch emocionálnějších a my jsme vedle sebe leželi a zpívali. Miluju tě. Strašně moc.
Takhle jsme se viděli ještě několikrát. Pokaždé to bylo naprosto úžasné.
Každý den bez tebe je horší a horší. U našich písniček brečím. U našich fotek brečím. U těch krásných vzpomínek. Potřebuju tě u sebe. Hned teď.
Jenže je tu pár problémů. Ani jeden na tom nejsme psychicky úplně dobře a hlavně je tu ještě ona. Víš o kom mluvím. Bojím se toho, že tě bude mít ona místo mě. Jenže to už se možná stalo. Řekl jsi mi, že jedeš pryč. Proč si tě teda ráno točila, jak jí hraješ na kytaru? Takhle jsi mi taky hrával a já zpívala. Miluju tě. Spala u tebe. Na mě jsi si čas nenašel, ale na ní jo. Víš že tě potřebuju. Když tohle píšu, jsi s ní, místo toho aby jsi mi odepsal. Proč mi říkaš, že mě taky miluješ, když to není pravda? Říkal jsi že mi nechceš ublížit, že si to nezasloužím, ale vždyť to teď děláš. Proč? Proč mi lžeš? Proč mi to děláš?
