Odmítnutí při přiznání [Shizaya]

Kapitola 2

Omlouvám se těm, kdo na to čekali.

Ještě jednou: Nejedná se o můj příběh, pouze o překlad. Předem se omlouvám za gramatické chyby a překlepy.

A prosím, řekněte mi co si o tom myslíte (kvalita překladu, atd.)

450 slov
-----------------------------------------------------------

Havran se pomalu postavil a oklepal si kalhoty, než vstoupil do bytu a zavřel za sebou dveře. Izaya, samozřejmě umíral touhou prozkoumat byt, ale rozhodl se nepokoušet svoje štěstí a sedl si za kuchyňský stůl. Shizuo postavil krabici na stůj, ale ještě ji neotevřel. Izaya ani nevěděl co bylo uvnitř, popravdě ho to v tuto chvíli ani nezajímalo.

"Vydrž ještě chvilku." Sizuo zkusil odemknout Izayovo 'ztišovací' zařízení tak, že chytil jeho tvář do jedné a klíč do druhé ruky. Izaya musel přiznat, že bylo divné jak se ho blonďák dotýkal bez vražedných úmyslů.

Brzy na to stíny cvakly a spadly. Izaya si protáhl čelisti, ale byl rozhodnutý zůstat potichu. Shizuo se teď, když byl roubík odstraňen, zaměřil na obojek na jeho krku. "Není tu žádný zámek, Celty říkala, že víš jak ho sundat. Považovala to za dárek. Nechám tě udělat cokoliv musíš a nechám tě odejít."

"To radši neudělám."  Izaya udržoval svoje slova na minimu a neodvažoval se podívat Shizuovi do očí.

Blonďák zabručel. "Takže Celty měla pravdu. Nejsem si úplně jistý, co musíš udělat, aby ses toho zbavil," Shizuo ukázal na obojek, "řekla ti něco dalšího?"

"Vysvětlila mi tu věc s 'blechou'." Izaya vzdychl. Byl si téměř jistý, že takovou výhodu využije. Nakonec, to by přece udělal on, ne?

"A ty raději zůstaneš tady, i přes to riziko, než abys udělal co stejně musíš? Vkládáš do mě hodně důvěry. Co vlastně musíš udělat?" Shizuo se konečně rozhodl otevřít krabici. Uvnitř byl hezky vypadající dort s modrýmy pruhy a s nápisem 'Všechno nejlepší' na vrchu.

Izaya znovu vzdychl, ale odpověděl po pravdě. "Musel bych ti něco říct."

"A ty budeš raději riskovat svůj život, než abys mi to prostě řekl a prešel to?" Shizuo popadl nůž z pultu a rozřízl dort na několik velkých částí.

Izaya na oplátku pouze pokýval. Sledoval každý blonďákův pohyb, ne za účelem něco provést, ale jen ho sledovat. Pokus o bodnutí toho surovce by se jednal sebevraždě. A taky by to v téhle situaci ani nepomohlo.

Shizuo so párkrát ukousl ze svého dortu,než porušil ticho. "....jsi nějaký tichý. Normálně bys zkoušel se z toho nějak vykecat."

"...zvuk mého hlasu tě štve." Věta byla potichu zamumlána, téměř jako by Izaya nechtěl aby ho bylo slyšet.

Shizuovi oči se prudce otevřeli znepokojením a šokem. Vidlička s kusem dortu se zastavila na půli cesty do úst a on se podíval na Izayu. Snad si nemyslel, že by mu Shizuo něco udělal,když se nemohl bránit, nebo ano?

"...hej, Shizu-chan, udeláš pro mě něco?"

Shizuo si ani nevšiml, že ohl vidličku. Byl více zaměřený na havrana, který se na něj odmítal podívat. Izaya měl na tváři odporně sladký úsměv - oproti svým obvyklým úšklebkům. Neseděl mu.

"Zabij mě."