Chocolate frog |SOPE|

Ein

,,Yoongi! Tak sakra Yoongi! Agust zas nemá co pít!"

Žena buclatější postavy s černými vlasy a trojuhelníkovýma očima se rozhlížela po celém domu, aby našla svýho syna. Nebyl v kuchyni, obýváku a ani ve svém pokoji.
Začala se po něm ohlížet i do míst, kde by bylo nemožné, aby se tam malý desetiletý chlapec dostal.

,,Sakra Yoongi vylez! Nebo ti dám Agusta na postel!"

V tu chvíli se z pod koženého křesla v obýváku vyškrábal černovlasý štíhlý chlapec s opuchlýma očima od pláče, a s hlasitým brekem se vrhl mamce kolem pasu.
Cosi jí zahučel do zástěry kolem těla, a pevně jí chytil kolem stehen.

,,Panebože Yoongi! Vždyť máš celý poškrábaný obličej!" zděsila se jeho matka, a chytla jeho tvář do dlaní, aby si ho lépe prohlídla.

Pod spodním rtem měl nejhlubší šrám, ze kterého vytékala kapička krve, a v koutech již zasychala.
Další škrábance měl na líci, nad obočím a na krku.
,,T-to Agust! Byl na mě zlej! Mami, já ho už nechci!" vzlykal chlapec, a držel se její zástěry tak pevně, že bylo slyšet praskání nitě.

,,Ale Yoongi, vždyť si to byl ty, kdo ho chtěl. Nemůžeš se jen tak zbavit Agusta, když tu s námi žije už skoro rok!"
Agust byl černý kocour se žlutýma očima, a když se opřel o kuchyňskou linku, a postavil na zadní, byl Yoongimu po ramena, a to děsilo černovláska nejvíce.

Když před rokem na štědrý večer šly nakupovat s mamkou jako mudlové, (Což si Yoongi vždycky přál) v obchodě s názvem zverimex za výlohou se z klece směrem k Yoongimu natahovalo tlapkou černé malé koťátko, s obříma žlutozlatýma očima plnýma tajemnou hravostí, a Yoongi byl schopný se rozbrečet uprostřed ulice, jen aby kotě nakonec dostal, a pojmenoval ho Agust.
Kotě celý rok rostlo, až se z něho stal obří děsivý kocour, který připomínal Yoongimu bouřku s žlutými blesky.
Z mazlivý potvůrky se stalo drzé monstrum, které Yoongiho Neustále terorizovalo.
Yoongi postupem času přestal mít zájem se o kocoura starat, a vše dělal pouze z donucení jeho rodičů.

Agust měl v jejich rodině respekt pouze k Yoongiho otci.
Byl to čaroděj a patřil do čistokrevnýho rodu Min z jižní Koreje.
Před několika lety si vzal mudlu, Yoongiho matku, když se vrátil zpátky do jižní Koreje z Anglie, kde studoval v Bradavicích.
Patřil mezi pár Asijských kouzelníků, které si vybrali bradavická škola čar a kouzel, namísto jejich vlastní kouzelnické školy kdesi v Mongolsku.
Byl to dokonalý představitel zmijozelu, s jeho úzkýma očima, a pusou, jenž se vlnila v krutý úsměv, i přesto, že se Yoongiho otec tvářil neutrálně.
Yoongi po něm zdědil spousta rysů ve tváři, ale díky genetice jeho matky se mu o něco zjemnily.
Obličej měl kulatější, oči trojúhelníkové, pusu skroucenou do mírného, a hřejícího úsměvu, a perfektní malý a Kulatý nos.

Jeho otec byl velmi přísným mužem, a to na Agusta nejspíš dělalo velký dojem, a proto to byl jediný člověk, ke kterému se lísal.

,,Už ho nechci! Nechci! Je zlý!" fňukal dál chlapec, dokud se neozvalo prásknutí domovních dveří. V ten moment Yoongi ztichl, a nalepil se víc na svou mamku.
Do obýváku vešel vysoký muž, a přeměřil si odehrávající scénu skoumavým pohledem.
,,Proč brečíš?" zeptal se svého desetiletého syna, a přistoupil blíže k dvojici.
,,Poškrábal ho kocour!" řekla pohoršeně jeho žena, a natiskla hlavu svého syna více ke svému břichu.
,,Ukaž se mi Yoongi." poručil jeho otec, a Yoongi se k němu otočil čelem, a rychle se snažil si setřít slzy z očí.
Jeho otec vytáhl hůlku, a za ruku si přitáhl Yoongiho blíž.
Hůlkou zamířil na jednotlivé rány na jeho obličeji, a přitom polohlasně opakoval ,,Episkey."
Všechny jeho rány se v mžiku zahojily, a kouzelník pohladil svého syna po hlavě.
,,Přestaň brečet. Je to tvůj kocour, měl by sis u něj vybudovat respekt. Nebuď měkej, a chovej se jako dědic našeho rodu. Jsi Min Yoongi.
A Min Yoongi nebrečí." poručil mu otec, a Yoongi si začal okamžitě stírat nově vytvořené slzy z očí, a s posmrknutím se narovnal, a snažil se napodobit přísný pohled jeho otce.
,,Na svým výrazu budeš muset zapracovat synku. Ale neboj, jednoho dne budeš chodit do zmijozelské koleje v Bradavicích, a všichni se ti budou klanět, a budou se tě bát." nad tím se Yoongi zasmál, a víc se ponořil do otcova dlaně na jeho tváři.
Jeho otec se na milisekundu usmál, a pak poklepal svého syna na rameni.
,,Co jsi vůbec vyváděl, že tě poškrábal?" zeptal se ho, a narovnal.

,,To nový natahovací auto mi zajelo pod gauč, a když jsem se pro něj natáhl, vyskočil na mě Agust, a já utekl pod křeslo." odpověděl Yoongi, a polknutím zastavil vzlyk deroucí se na povrch.
Jeho otec přikývl, a chytl Yoongiho za ruku.

,,Pojďme mu společně vyprášit kožich, aby se naučil, jak se má kočka chovat ke svému pánovi."
Yoongi se nad tím uchechtl, a společně s jeho otcem vyrazily najít Agusta.