IT was always you

21

pohled Viki:

z ničeho nic jsem se "probudila",ale všude jsem viděla pouze tmu a černo a cítila pouze bolest. najednou jsem ucítila ostré světlo a uslyšela pípání několika přístrojů. Neměla jsem tušení kde to jsem a nic jsem si nepamatovala a pak jako by se mi to celé přehrálo znovu....Marcus,kavárna,a největší děvka od nás ze školy. Z ničeho nic se mi spustily slzy a já se naplno rozbrečela,neměla jsem tušení jak mi to mohl udělat a jak jsem mu já kráva mohla věřit bylo to jakoby mi někdo vrazil nůž do srdce a moje srdce poté roztříštil na miliony malých kousků....tak moc to bolelo a já nemohla zastavit své slzy....co je na mě tak špatně že mě vyměnil za tu štětku??? co jsem komu udělala že se to stalo zrovna mě?

Pohled Marcuse:

už tu sedím 2 nebo 3 týdny já už vlastně ani nevím za tu dobu jsem ztratila pojem o čase....Nic se nezměnilo na tom že viki sem každý den Nosím růže taky už ani nepočítám kolik jich tady má... všeho strašně moc lituji,ale ta štětka se na mě prostě nalepila..... já sám od sebe bych si s ní nikdy nic nezačal je to akorát samej makeup a plastika ta holka.... rozhodl jsem se že si půjdu pro Kafe,protože už to opravdu nedávám.....když jsem se vrátil zpět do pokoje tak z něj zrovna vycházel doktor...,,á pan Gunnarsen gratuluji vaše přítelkyně se zrovna probrala..sice tu bude muset zůstat asi ještě týden,ale podle mě bude vše v pořádku takže by jsme ji možná mohli pustit i dřív" momentálně jsem byl štěstím bez sebe moje princezna se totiž probrala a já nemohl být štastnější ,,dobrá děkuji pane doktore zatím nashledanou"

Pohled Viki:

zrovna jsem seděla v pokoji když do pokoje vešel Marcus s usmevěm na tváři jak sluníčko bože jak já ten jeho usměv miluju,ale on je vlastně ten který za tohle všechno může a v tu chvíly se mi vehnaly slzy do očí ,,copak se děje princezno?" vážně? to snad nemyslí vážně.... ,,tak jak se má Abby? doufám že vám to spolu klape" já to opravdu musela říct ,,Viki poslouchej mě...není to tak jak vypadá.." povzdechl si ,,ty víš že ona vůbec není můj tip a taky víš že mám tebe...nevím jak to vypadalo,ale to ona se na mě nalepila...čekal jsem tam na tebe a těšil se na naše rande a ona tam potom přišla a nalepila se na mě...já jsem s ní ani nespolupracoval a okamžitě ji od sebe odstrčil,ale ty jsi asi viděla něco jiného" i on měl slzy v očích...je pravda že Abby není vůbec jeho typ,ale co já vím jestli mu to věřit....třeba mi tady jen lže do očí,ale taky ho znám dost dobře a dost dlouho na to abych věděla že by mi nelhal,ale lidi se mění a život je složitej a těžkej....chci mu věřit,protože ho miluju,ale já fakt nevím....musím si to nechat proležet v hlavě ,,Marcusi věř mi že ti chci věřit,protože tě miluju,ale opravdu nevím...musím si to všechno nechat proležet v hlavě je toho na mě strašně moc promin...." povzdechla jsem si a viděl mu slzy v očích....bože jak ráda bych ho hned obejmula ,,Dobře tak já půjdu...miluju tě" vzlykl vzal si svůj batoh a odešel.... a já se na novo rozvzlykala