Nikdy neříkej že je nejhůř...

85 9 7
                                    

"Jsi krásná" Slyšela jsem jak mi Matt šeptá do ucha, potom obmotal svoje ruce okolo mého boku a já znervózněla.

........

Rychle jsem si vzala oblečení a snažila se vymanit z jeho obětí, potom jsem se na něj trochu vystrašeně podívala. Usmál se a začal mi líbat krk. Určitě jsem byla v tu chvíli červená jak rajče, cítila jsem jak mi padá ručník... Rychle jsem ho zachytila ale Matt mi ho vytrhl a hodil na zem. Já jsem se rychle zakrila rukama.. "M-Matte nech toho" 

"Proč?" ucítila jsem jeho dech. "P-Prosím..." rozklepala jsem se. "Nechci" Odpověděl chladně. Ztuhla jsem .. Chytil mě za zápěstí a hodil na postel "C-Co to děláš? Nech toho.." řekla jsem potichu.

Rozepnul si kalhoty "co myslíš?" Podíval se na mě a pohledem sklouzl na má ňadra.. "Nech mě!" Zakřičela jsem a škubala sebou. On se jenom ironicky usmál a tvrdě do mě vniknul, vykřikla jsem bolestí. "P-Prosím nech toho!" Vyhrkli mi slzy. On jenom zrychlil a já jsem se různě ošívala, věěla jsem že nemám šanci ale, jak se říká ... nadějě umírá poslední. Rozplakala jsem se ještě víc když se mi potvrdělo i to že nemám ani naději.. uslyšela jsem cvaknutí dveří a podívala se se slzami v očích směrem k balkónu, stál tam Mike a měl přiložený ukazováček na rtech. Rychle jsem stočila pohled někam jinam. Matt slastně vzdychal a já plakala. Mike se k Mattovi opatrně přiblížil, Matt si ho nevšiml.

Matt vyvrcholil a svalil se na mě, rozplakala jsem se ještě víc. Mike vzal Matta okolo krku a odtrhl ho ode mě. Obalila jsem se dekou a stočila do klubíčka, plakala jsem a snažila se myslet na něco jiného než na to že jsem přišla o panenství při znásilnění.

Z pohledu Mika:

Právě jsem ležel v posteli a snažil se usnout.. uslyšel jsem křik, vstal jsem a podíval se z balkónu..na ulici se nic nedělo, tak co to sakra bylo? ...hm.. uslyšel jsem další křik. "P-Prosím nech toho!" ..Ten hlas mi byl hodně povědomí, podíval jsem se před sebe a došlo mi co se děje. Opatrně jsem přelezl na její balkón a potichu otevřel dveře od jejího pokoje. Pomalu jsem přešel dovnitř. Uviděl jsem April jak leží pod nějakim klukem, snaží se od něj odtáhnout a pláče, její pohled se přesunul na mě. Uviděl jsem v její očích naději. Dal jsem si ukazováček na rty a potichu jsem šel k tomu klukovi, popadl jsem ho za krk a odtáhl ho od April a vrazil mu pěstí, při každim zásahu kterej jsem mu udělil jsem byl čím dál tim víc naštvanější. Uslyšel jsem zlomený hlas April "T-To už stačí...pust ho" 

Vrazil jsem mu ještě facku a nechal ho utéct. 

Z pohledu Jenny: 

"T-To už stačí....pust ho" řekla jsem potichu a ještě víc se schoulila do klubíčka. Proč mi to sakra udělal?... rozbrečela jsem se ještě víc. ...bože April je tady Mike, před ním nemůžeš brečet...  Z myšlenek mě vytrhl jemný dotek na zádech. Naběhla mi husí kůže. Ucítila jsem jak se postel trochu prohla pod Mikovo vahou, seděl vedle mě a něžně mě hladil po zádech... protože jenom moje záda šli vydět zpod peřiny... "Omlouvám se" řekl smutně... 

"Za co? Nemáš za co se omlouvat... já ti strašně moc děkuju" Otočila jsem se na něj i s peřinou.

Podíval se do země, jeho blonďaté vlasy zakrývali jeho oči. "Omlouvám se že jsem nepřišel dřív" Pořád se díval do země..

Zvedla jsem se i s peřinou, vzala si nějaké oblečení a zavřela se v koupelně. 

Tenhle díl je kratší, omlouvám se.. každopádně jak se vám líbí? Omlouvám se za chyby.. budu ráda za voty a komentáře :)) .. 

No love.. No life..Kde žijí příběhy. Začni objevovat