I love you, you love me

1. kapitola

Otřepala jsem se a vstala. Liam hned za mnou.,,Stell, chtěl bych ti představit..." sekl se.,,Li, promiň ale budu muset jít!" zazubila jsem se na něj a vyběhla schody nahoru. V jeho pokoji jsem se zabouchla a opřela se o dveře. To snad ne. On je... Já... Koktám sama se sebou.A proč taky ne, že? zasmálo se mé já uvnitř.Už se vám někdy stalo, že se ozval váš vnitřní hlas. Mě se to stává v jednom kuse, takže u mě to není nic nového.Sakra, vždyť ten kluk je kus!!! Hulákám sama na sebeAle to já vím, ale co s tím mám dělat?Sveď ho? To ti snad nemusím ani říkat!!!Nemůžu, je to Liamův nejlepší kamarád... teda jeden z pěti.Mé druhé já mlčelo a tak jsem se oblékla, převlékla tričko. A teď co? Vylezu oknem! Počkat vždyť jsou to dvě patra. Blázne.Vzala jsem svojí tašku, kterou jsem si mimochodem přivezla až z Paříže a nadechla se. Jdu dolů, a z kuchyně už slyším hlasy. Postavím se do průchodu a všichni zmlknou.,,Mu-mu-musím domů." koktám. Liam se zvedne a jde ke mě."Stell, co se děje?" zvážní.,,Nic jen mamka, potřebuje pomoc s nákupem, toď vše." zazubím se. Koutkem oka koukám po nich. Kluk s nejdelšími vlasy, mě skenuje od hlavy až k patě, fuj, úchyle! Blonďák se culí a zubí se na mě. Kluk vedle něj, hnědovlasí s modrýma očima kouká k televizi a vypadá to, že usilovně přemýšlí, černovlasí kluk si hraje s telefonem. Sakra, to je, ale banda. Když koukám na NĚJ, rudnu, on se na mě koukne a usměje. Sklopím pohled k Liamovi.,,Musím jít! Pa!" dám mu pusu na tvář, běžím do chodby a chňapu po mích žabkách a prchám pryč. Bosa.Sakra, sakra, sakra! Beru telefon a volám své nejlepší kamarádce. Ani ne po jednom pípnutí to zvedá,,Stel, copak?",,Frenkii, můžeš se pro mě stavit?,,Jasně!" a zavěšuje. To na ní miluju, nevyptává se, stejně jí to řeknu sama. Jdu pomalu po ulici abych nebyla k vidění z domu, ze kterého jsem tak zbaběle utekla, a čekám.Během pár minut je slyšet hukot pneumatik jak se řítí do ulice. Frenkii Rouse je strašné prase v jízdě autem. Kord když jí potřebuju já. Zastavuje téměř na místě a já nasedám do jejího bílého forda.,,Ahoj kotě!" řekne přezdívku, kterou tak nesnáším.,,Ahoj, Baby!" oplatím jí to.,,Tak říkej! Vypadáš jak kdyby si viděla ducha!" spustila když se rozjela."Něco horšího!" zasměju se."Oooo, hezkej kluk!" věděla hned.,,Ano a přímo nádhernej!",,Hele víš, že to zní divně, právě si byla u Liama!" zazubí se. To je hnus. Pravda je taková, že moje nejlepší kamarádka je zabouchnutá do mého nejlepšího kamaráda, a naopak. Oba jsou do sebe tak hotový, že když jsou spolu, nevědí ani jak se jmenují. Ale nejsou schopní udělat první krok.,,Ne, neboj. chtěl mi představit své kamarády." usmála jsem se.,,Kecáš? Hele, já si tu jeho kapelu našla na netu a jsou dost pěkní. Kdybys ulovila jednoho z nich, no to bych se asi...",,Fuj, Frenkiii!" začala jsem ječet a zacpala si uši a začala dělat svoje LALALALA.,,Jsi jak dítě! Zaklej někdy!" smála se.,,Někdy možná!" vypláznu na ni jazyk. Zastavuje u mého baráku a před ním stojí i moje auto. Černý chevrolet cruze. Frenkii má Ford fokus.,,Děkuji!" vylézám ven.,,Nemáš zač, a ještě něco! Zítra mi řekneš kterej je ten šťastlivec.,,Jasně!" a už jí mávám. Beru klíče a odemykám."Ahoj!" řeknu své rodině v kuchyni."Ahoj, máš nahoře večeři." řekla mi mamka. Táta mi mávl z pod svého noťasu a můj bratr se na mě vrhnul.,,Tak co Payniiii?" zavrněl.,,Di někam Geibe!" odstrčila jsem ho a šla nahoru. v pokoji jsem se zavřela a vydechla. díky bohu.Lehla jsem si na postel a chtěla spát. Ale napadlo mě ještě něco. beru si svůj noťas a pouštím ho. Zatím co čekám asi něco řeknu.Mé jméno už jste nejspíše zaznamenali. Zdravím Stella. Stella Abernathy. Je mi 21. mám tak 160 cm, já vím malá. Řekla bych i hubená. Mám hnědé vlasy, přebarvené na červenou s modrými pruhy. Mám jasně zelené oči. No co ještě říct? Jak jste si povšimly, mám bratra. Je mu 20 a je až nechutně otravný. Sestru nemám, ale máma s tátou se o to ještě pokouší, takže kdo ví. Jo, máme psa, německého ovčáka, a já tu mám dva křečky, zvířata miluju. Jezdím na koni, chodím plavat a tak podobně.Můj noťas se konečně zapl a já najela na google, a našla jméno Liam Peine. Pak jsem najela na One Direction a chvílí četla zajímavosti. Pak jsem si našla JEHO.Ó. Můj. Bože. Asi jsem se zamilovala! Ne to ne! Je pěkný, ale vůbec ho neznám. Měla bych zítra napsat Liamovi. Zaklapla jsem noťas a převlékla se do pyžama se snoopym. Úplně ho žeru. Lehla jsem si a zachumlala se. Po pár minutách se mi podařilo padnou do říše snů.