And what if it doesn't have a future?

1. návrat ke starým časům

Sedím ve vlaku a pozoruji krajinu, počasí není příliš krásné, je zataženo, chladno, kapky deště padají na okna vlaku a to mě nutí přemýšlet nad mým životem, nad minulostí a nad věcmi na které v téhle uspěchané době není čas.

Vracím se zpátky za moji rodinou, po dlouhé době je zase uvidím. Mám z toho smíšené pocity, ale ve skrytu mého srdce je uvidím ráda. Vlastně myslím, že oni budou taky rádi, že jsem je přijela konečně navštívit. Naposledy jsem tu byla před 4 lety. Bylo mi 18 let když jsem opustila své rodné město, rodinu, přátele a vlastně vše, co se 18 let dalo nazývat mým životem.

A je to tu vystupuju z vlaku s mými kufry a nasedám do taxíku, který mě má dovézt až domů. Cesta tam trvá necelou půlhodiny a já jsem nervózní jak už jsem dlouho nebyla. Přemýšlím nad reakcí rodiny. 4 roky jsme spolu komunikovali jen přes skype a jiné sociální sítě. Kvůli mé práci nemám teď moc času a nebo je to jen výmluva? Výmluva pro mé svědomí, které ví, že za mým odchodem stojí Lewis.

,,Ahoj zlatíčko" Přivítala mě moje mamka s širokým úsměvem a objala mě a já si užívala tenhle pocit. Mám v plánu tu strávit 4 měsíce a oznámit jim velikou novinku. Díky mé práci můžu pracovat i z domova těch několik měsíců.

,,Ahoj mami" Usmála jsem se na ní a očima hledala další členy mé rodiny. Mezitím moje mamka vyprávěla o večeři, kterou na oslavu mého návratu nachystala.

,,Ahoj tati!" Zakřičela jsem na tátu, kterého jsem viděla přijíždět z práce jeho novým autem, které ode mě dostal k letošním vánocům. Bylo to jeho vysněné auto a já s mým příjmem rozhodně nestrádám.

,,Tak moc si nám chyběla zlatíčko" Obejmul mě táta a tím můj uvítací výbor prozatím skončil, teda alespoň jsem si to myslela.

K příjezdové cestě přijelo auto, které nemohlo patřit nikomu jinému než mému staršímu bratrovi. Mého bratra miluju, i když si on myslí opak. Jmenuje se Brandon a je mu 25 let, je poměrně vysoký a svalnatý.  Jeho paži zdobí velké množství tetování a na krku má jedno velké, které překrývá skoro celý jeho krk. Má hnědé vlasy a modré oči stejně tak jako já a někdy dokáže být opravdu nepříjemný. Vždy jsme spolu měli hezké vztahy, akorát mi nemůže odpustit můj odjezd a ani co se stalo s Dantem...

,,Čau ségra" Pozdravil mě brácha a najednou se jeho mohutné paže objevili kolem mého těla. Tak moc ráda ho zase vidím.

***************************

Probíhá večeře na oslavu mého návratu a mamka mi udělala mé oblíbené jídlo, hranolky s kuřecí rolkou se sýrem a šunkou obalené v trojobalu, jako přílohu zeleninový salát a dresink. Večeře až do tohohle okamžiku probíhala poklidně a byla jsem moc ráda, že se svoji rodinou opět trávím čas.

,,Nechala si mě tady a odjela! Vykašlala jsi se na nás Bethany ..." Naštvaně řekl Brandon a já se na něj podívala, věděla jsem, že to přijde jen jsem nečekala, že to bude řešit teď a tady.

,,Nevykašlala jsem se na vás. Copak vám to nevracím? Koupila jsem ti byt Brandone. Díky Lewisovi a mé známé firmě, kterou vlastním se máme všichni dobře. Žijeme si život o kterém se nám ani nesnilo, rodiče nejsou zadlužení a můžete jet na dovolenou klidně několikrát ročně."

,,Máš pravdu Bethany dala jsi mi byt, ale ten mi nenahradí ztrátu sestry. A co teprve Dante mám ti připomínat, jak to jeho sebralo?! Víš vůbec co jsi způsob-"

,,A dost! Tohle je večeře na návrat tvojí sestry, nebudeme se tady hádat Brandone!" Přerušil táta vyčítavě Brandonův monolog a já se podívala do talíře s těmi řečmi o Dantem mě zasáhl.

Po hodině jsme měli všichni dojedeno, situace se uklidnila a já se rozhodla, že se půjdu projít na místo, kam jsem dříve ráda chodila. Od našeho domu je to asi 2 km daleko v takovém parku. Čím více jsem se k tomu místu blížila tím více se mi vybavovaly vzpomínky. Bylo mi skoro 15 když jsme to tu s mojí kamarádkou Megan objevily a udělaly jsme si z toho místo na každodenní trávení času, nedaleko parku je i koupaliště, takže jsme měli o zábavu postaráno. Psala jsem si deník dříve, vždy když jsi chci zavzpomínat na minulost přečtu si z něj několik stran.

Megan má černé dlouhé vlasy do půlky zad, má velmi světlou pokožku a zelené pronikavé oči. Je vysoká, vyšší než já, vždy měla krásné dlouhé štíhlé nohy, menší zadek a větší prsa. Dlouho jsem ji už neviděla, ale občas si napíšeme.

2.5.2011 - Dnes jsme se s Megan procházely, sedly jsme si do parku na lavičku a poslouchaly jsme zvuky ptactva. Venku dost pražilo slunko, ale nám to tolik nevadilo, protože u lavičky se nacházel velký strom, který nám zajišťoval stín. S Megan jsme se rozhodly, že od této chvíle ta lavička bude naše základna. Před námi hráli kluci fotbal a jeden šel směrem k nám, nebyli v našem věku, vypadali tak na 18-20 let a předtím jsem je tu neviděla. Ten kluk se Megan představil jako Lucas a pozval nás na nějakou párty, co se měla konat tenhle víkend. Megan mu účast odkývala a tak nám nezbylo nic jiného než naplánovat, co si vezmeme na sebe a taky přemluvit Brandona, aby to neřekl rodičům, protože tam určitě bude taky.

5.5.2011 -  Dnes je párty!! S Megan jsme si vybrali podobné šaty, móda mě opravdu baví, mým snem je, že jednou budu mít vlastní společnost, která bude dosahovat rozměrů jako například Gucci nebo Louis Vuitton!! Celý večer jsem nemohla spustit oči z kluka, který se bavil s mým bratrem. OMG musím zjistit jeho jméno!

Přečetla jsem si dva dny z mého deníku a to mě nutilo se pousmát, jednak nad naivností mého skoro 15letého já a nad tím jak moc jsem tím klukem byla poblázněná a nebo možná pořád jsem?

Ahoj budu ráda za všechny ohlasy, názory a připomínky, co k téhle kapitole a ke knize budou, vzpomínky a zápisy z deníku jsou psány kurzívou! Datum další části do 30.4.2019!! U každé nové kapitoly můžete očekávat datum nové části.