Hermiona seděla na okenním parapetu a sledovala hvězdné nebe. I když měla okno zavřené, byla jí zima. Rukama si objímala kolena. Poslední noc, kterou trávila sama. Komnaty, které měli do konce svého života sdílet, byly připraveny. Hermiona ale byla pověrčivá a celý den byla u sebe. Jejich vztah byl sám o sobě dost netradiční, tak si snažila zachovat aspoň něco podobného lidským zvyklostem. Povzdechla si. Stýskalo se jí po Severusovi, nejradši by byla s ním a poslouchala jeho předčítání. Přivřela oči a zasnila se.
Oblékla si své svatební šaty a usmála se na sebe do zrcadla. Nevybrala si bílé šaty, měla je smetanové. Byla zima, takže byla Hermiona vděčná za dlouhé rukávy. Vkusné a zároveň praktické šaty, Hermiona se musela pochválit, protože ve všech směrech byly šaty skvělé. McGonagallová pomohla s přenesením manželů Grangerových na hrad. Hermionin otec čekal v kuchyních, maminka byla s příprav nevěsty. ,,Nebylo by lepší, kdybys mávla svou hůlkou a vyčarovala si účes?" navrhla paní Grangerová.
,,Ne. Chci, abys mě učesala ty," odpověděla Hermiona. Její maminka poodstoupila a prohlížela si svůj dosavadní výtvor.
,,Já ti nevím, Mionko. Není to úplně perfektní..." řekla lítostivě.
,,Mami, já nejsem dokonalá. Severus není dokonalý. Takže nedokonalý účes se ke mně a mému manželovi bude hodit," uklidnila svou matku Hermiona.
U svatby byli pouze manželé Grangerovi a zaměstnanci školy. Kráčela uličkou. Došla až k Minervě a Severusovi. McGonagallová se ujala slova: ,,Dnešní den je výjimečný. Dva lidé se rozhodli spojit své životy a svá srdce. My všichni jsme svědky jejich slibů. Za přítomnosti bohů dnes Severus a Hermiona budou prohlášeni za manžele." Hermiona se zhluboka nadechla a vložila své ruce do Severusových dlaní. ,,Každý manželský svazek dokazuje, že bychom neměli být k lásce skeptičtí a lhostejní. Každý zamilovaný pár nám má připomínat, že láska je skutečnou a jedinou odpovědí," pokračovala Minerva. ,,Budoucí manželé se rozhodli, že nebudou přednášek vlastní sliby. O samotě mi však jeden o druhém pověděli, co na sobě milují. Domnívám se, že by bylo správné, vám něco z toho říct. Severusi, Hermiona prý díky vám konečně nalezla bezpečí a jistotu. Ví, že se na vás může vždy spolehnout. Hermiono, Severus mi řekl, že jste to jediné, na čem mu záleží. Možná nevíte, jak moc se vzájemně milujete." Nejspíš měla Minerva pravdu, oba se báli, že se jim to pouze zdá. Hermiona nedokázala věřit, že si bere muže, který ji má skutečně rád. Severus se bál doufat v to, že je to jejich šťastný konec. Přesto tu stáli a hrozně moc si přáli, aby spolu byli šťastní od této chvíle až do smrti.
,,Drahý Severusi, do vašich rukou vkládám své srdce. Opatrujte ho, dokud bude tlouct."
,,Drahá Hermiono, do vašeho náručí vkládám všechny své zbývající dny. Všechen můj čas je nyní váš."
,,Proste bohy o požehnání," pravila Minerva. Chvíli bylo ticho, Hermiona pohlédla Severusovi do očí. Severus se pousmál. ,,Své manželství můžete stvrdit polibkem." Políbili se a někteří kolegové zatleskali. Hermiona byla dojatá, i když si to zakazovala. Nějakou tu slzu uronila. Do místnosti vběhl jeden ze studentů a křikl: ,,Už jsou svoji?"
,,Pane Groove, okamžitě opusťte tuto místnost. A ano, jsou," odvětila McGonagallová. Student zavřel dveře, ale i tak bylo slyšet, jak volá: ,,Už se vzali!" Za dveřmi se ozval radostný křik a potlesk. Hermiona se musela zasmát, jak to žáci slavili.
Oslavu rozdělili na dvě - jedna byla pro dospělé a druhá se odehrávala ve druhém poschodí v menších prostorech. Studenti měli večerku v deset večer, za to se zasloužila Minerva. ,,Přemlouvali mě a já souhlasila. Asi stárnu," prozradila během večeře Irmě Pinceové. Ta chápavě pokývala hlavou. Hermiona se Severusem většinu večera protancovali, nebo seděli u stolu a něco si špitali. Vlastně vše probíhalo jako normální společně strávený den, jen mezitím stihli ještě svatbu. A ještě k tomu se (tak trochu, maličko) cítili oba novomanželé výjimečně a svátečně a snažili se to skrývat a tvářit se v klidu. Jejich srdce však bila stokrát rychleji než jindy. Hermiona se víc červenala. Severus se snažil nedojímat nad krásou své manželky. Manželé Grangerovi se drželi za ruce a povídali si s Hagridem. Na jeden jediný den bylo všechno správné, žádné problémy, obavy ani špatné zprávy. Nevěděli, co má pro ně osud nachystané, ale měli naději, a to bylo nejdůležitější.
Hermiona vyšla z koupelny ve své nejhezčí noční košilce. ,,Jak se cítíte?" otázal se Severus.
,,Jako provdaná žena? Cítím se... provdaně," zavtipkovala. ,,Je to nezvyk, asi mi to zatím nedochází... Jsem paní Snapeová. Profesorka Snapeová," opakovala si Hermiona pro sebe.
,,Zní to krásně a nereálně," připustil Severus. Hermiona přešla po pokoji. ,,Musíte mít se mnou trpělivost," hlesl tiše Severus a i když neobjasnil, o čem mluví, Hermiona věděla moc dobře. Pousmála se.
,,Jistě," slíbila a lehla si vedle Severuse.
,,Což neznamená, že s vámi nechci nic mít," dodal kvapně. Hermiona se zasmála.
,,Já vím," ujistila ho jemně. ,,Nespěchám. Jen si chci ještě užít tuhle chvíli." Zadívala se na Severuse a okouzleně pravila: ,,Miluju vás, Severusi."
,,Taky vás miluji," odvětil Severus a políbil ji. ,,Nevím, jestli budu vědět, jak na to."
,,Určitě na to přijdeme společně," uklidnila ho. ,,Myslím, že nám to půjde vážně moc a moc dobře." Severus své ženě věnoval velice nedůvěřivý pohled.
,,Neměl bych moc vysoká očekávání. Raději se moc netěšte," snažil se ji mírnit Severus. Hermiona si svlékla košilku. ,,Beru zpátky. Těšte se!" Hermiona se zasmála, aby zakryla svou stydlivost. ,,Smím vás dnes nepouštět ze svého náručí?"
,,Prosím vás o to," odvětila a jemně otřela svou tvář o Severusovu. ,,Už nebloudím. Už jsem doma."
