-44-

768 38 11
                                    

(Pohled Jungkooka)

Tae odešel a já jsem byl v tu chvíli sám. Čekal jsem než přijdou sestřičky a doktor. Netrvalo dlouho a doktor byl tu.

"Tak Jungkooku, potřebuju od tebe ještě pár informací." řekl a sedl si na postel.
"Dobře." odpověděl jsem a dál klidně ležel. "Měl jsi v minulosti někdy problém se zrakem, nebo jsi nosil brýle?" zeptal se a vytáhl papíry.
"Ne, nikdy jsem nic s očima neměl." řekl jsem pod peřinou. "Dobře, tak tedy se uvidíme zase zítra. Teď se musíš vyspat." postavil se a byl na odchodu.
"Dobrou noc Jungkooku." řekl a vyšel z místnosti.

Byl jsem tu sám, ve tmě, v nemocnici a ještě do toho jsem špatně viděl. No super. Nic lepšího se stát nemohlo.
Začal jsem se bát a tak jsem se přikryl peřinou až k bradě a přitáhnul si nohy k tělu. Zavřel jsem oči a pokusil se osnout, ale nešlo to.
Bál jsem se tmy a byl jsem v pokoj sám. Čas od času jsem slyšel nějaký zvuk. Začal jsem se potit a třást.
Snažil jsem se myslet na Taeho nebo kluky, ale vždy když jsem pokusil myslet na to dobré, tak přišli ty hnusné vzpomínky na Baekhyuna.

Nějakou chvíli to trvalo, ale přemýšlení mě unavilo a já jsem nějak záhadně usl.

(Pohled Taehyunga)

Jakmile jsem zavřel dveře, měl jsem namířeno za klukama. Přišel jsem do čekárny, kde byli. Vsichni seděli na židlích a vypadali, že co nejdříve usnou. "Kluci můžeme jít domů, Jungkookie je na pokoji." řekl jsem. Nevěděl jsem jestli mě tu vůbec někdo slyšel, když byly všichni v mikrospánku. "Hej!" zvýšil jsem hlas a tleskl. V tom se všichni otřásli a koukli na mě. "Co se děje Tae?" řekl ospalý Jin.

"Uřídíš to domů?" zeptal jsem se. "Hm...nevím." zívl a podepřel si hlavu. "Tak ke mně je to nejblíže, můžeme přespat všichni u mě a ráno se Tae staví ke Kookovi domů." navrhl Yoongi. "Dobře." řekl jsem šel blíže k nim. "Tak vztávejte kluci. Musíme domů." řekl jsem a tleskal ať se probudí.

Vsichni se postupně začali zvedat a pomalu jsme šli do auta. Nasedli jsme si a Jin nastartoval. Po chvíli jsme dojeli k Yoongimu domů a tak si všichni rozdělili postele.
"Moje zlatíčko mi nikdo nevezme, takže postel v mém pokoji je jen moje a zbytek si rozdělte, jak chcete." řekl Gi a vešel do pokoje. "To bylo rychlý." ozval se Hobi. "Tak já si beru tenhle pokoj." otevřel jsem ho a nahlédl. "Je jednolůžkový." dodal jsem a čekal, jak si to rozdělí ostatní.

"Tak my jsi bereme tu ložnici." řekl Joon a chytl Jina za bok. "Na mě zbývá gauč co?" řekl Hobi otráveně a šel do obýváku. "A kam mám jít já?" zeptal se mě Jimin. "Hah nevím, jdi za Yoongim." zasmál jsem se a mrkl na něho.

Otočil jsem se a vešel do pokoje. Ani jsem se neotravoval s tím se převlékat do oblečení, co mi dal Gi a akorát jsem si svlékl bundu, mikinu a kalhoty. Jne v triku a boxerkách jsem skočil do postele a hned po pár sekundách jsem usl.

~

Ráno mě vzbudily kroky, které šly slyšet z chodby. Otočil jsem se a promnul si oči. Koukl jsem se na mobil, kolik bylo hodin. Bylo půl desáté dopoledne. Zvedl jsem se a přišel ke dveřím. Teď byly slyšet i hlasy. Hlasy Jina a Yoongiho. Otevřel jsem dveře a viděl je, jak jdou spolu do kuchyně. "Tak uděláme palačinky nebo lívance?" ptal se Jin Yoongiho. "Nevím je mi to jedno, je to stejnak jedno a to samé, akorát lívance jsou menší." řekl a pokračoval v chůzi.

Šel jsem za nima a pozdravil je. "Dobré ráno kluci." řekl jsem a došel za nima do kuchyně. "Dobrý." řekl Gi. "Dobré Tae, řekni mi, co by jsis dal. Lívance nebo palačinky?" zeptal se. "Lívance." odpověděl jsem a sedl si na židli.

"Takže budou lívance." řekl Jin a začal chystat pánvičku. Gi si sedl naproti mě a koukal se na sklenici vody před ním. "Tak co Yoongi, jak se spalo?" zeptal jsem se ho a on se na mě koukl vražedným pohledem.

"Co se děje?" usmál jsem se. "Vyspal bych se úžasně, kdyby nepřišel ten prcek Jimin." řekl, jako kdyby mluvil o něčem nechutném. Já jsem se začal smát a držel se za břicho. "J-jimin vážně přišel?" zeptal jsem se ho. "Jo, neměl kde spát a na zemi by spát nemohl. Sice mě ještě asi půl hodiny přemlouval, ale potom jsem to vzdal a pustil ho ke mně." řekl. "Vždyť jsi říkal, že ti tvoje zlatíčko nikdo nevezme." uchechtl jsem se. "Haha." řekl ironicky a koukl se na Jina, jak smaží snídani. Jin měl na sobě kuchyňskou zástěru a v ruce měl obracečku. Vypadal a v té chvíli působil jako naše máma.

Viděl jsem přicházet rozespalého Joona. "Brý ráno." řekl a sedl si vedle mě. "Jak ses vyspal?" zeptal jsem se. "V pohodě."

Potom přišel i Hobi a Jimin. Jin měl hotové lívance a všichni jsme se do toho pustili. "Dobrou chuť přeji." řekl Jin a sedl si k nám.



_________________
Annyeong!💐
Takže jo...ehm...další díl?🙃😹
Sorry for mistakes😐❣️
Děkuju za každý vote, comm nebo přečtení uwu💕

Takže dej se pomalu někam posouvá😜
Btw jsme #2 ve vkook za což VELMI DĚKUJU!🎂😍 úplně vás miluju kuřátka moje!🌹

Jinak jsem málem zapomněla😮
HAPPY JISUNG DAY!🎊
Nom...jakože Jisung z NCT, ale tak😊🎀
Jisungie you're 17 y.o. already boi!💟
I'm proud of u man!😭

UwU tady mu to sluší hih( ͡° ͜ʖ ͡°)😛

Nom ehm...takže se na vás těším zase příště xd💐takže příště ahoj a nezapomeňte, že vás miluju! (dneska mám lásky na rozdávání xd)🌺

Annyeonghaseyo!🌿

♥MAD LOVE♥ |VKOOK|Kde žijí příběhy. Začni objevovat