PROČ?/WHY DON'T WE 🖤🖤

Rozhodnutí

Pohled Jacka
Když jsem se jí dotýkal tak jsem měl motýly v břiše. Ani neví jak jsem byl nadržený. Chtěl jsem aby ona byla můj celý svět. Taky by byl kdyby ten debil včera nepřišel. Dneska nejsem ve škole jelikož mě bolela ze včerejška hlava. A výmluvi mi taky šli vždycky takže jsem teď hezky v posteli a poslouchám Nirvanu. Večer chci ještě zajít k Rose a promluvit si s ní o tom všem. Chci aby byla moje. Strašně moc ji chci a udělám pro to cokoli. Ale jeden háček to má. Zach. Ten debil co mi to stěžuje o dost víc.....

Kdybych tak mohl dát pryč ten pitomý úkol Tak by ji třeba nechal na pokoji. Ale to už je jedno to už nezměním. Musím si připravit nějakou výmluvu abych se ji omluvil. Zatím mě napadá jediná...... BYL JSEM OPILÍ...... Ale to asi moc nezabere. No za pokus nic nedám.

Pohled ROSE
Když máma přišla domů nic nepoznala. Vůbec nic, což jsem se divila. Ani dveře od koupelny. Vypadalo to jak kdyby byla slepá. Bylo to divný ale na jednu stranu jsem za to ráda. Chvíli jsme si povídali ale potom mi zazvonil mobil.

Niky: nejdeš volat? Vůbec se mi neozíváš mám o tebe strach.

V tu ránu jsem přestala mluvit, běžela do svého pokoje a začala volat. Provolali jsme spolu celé odpoledne už bylo sedm. Niky už musela končit takže jsem se šla vysprchovat. Už jsem byla nachystaná na spaní ale v tom se otevřeli dveře od mého pokoje a v těch stal Jack.

,, co tady děláš. Vypadni ode mě a vůbec kdo tě sem pustil? "

,, Rose nech mě to vysvětlit prosím. Vím že ti to přijde jak když jsem tě chtěl jenom využít ale takhle to není záleží mi na to neskutečně moc. Bez tebe si přijdu prázdný. Prosím. Vím že jsem udělal neskutečnou chybu ale to je snad lidské. Pustila mě sem tvoje mamka. Ale o to nejde Rose já tě miluji ''

V tu chvíli jse mi zatajil dech a všechno se mi zdálo zastavené jak kdyby se nic ani nepohlo. Co mu mám odpovědět. Taky k němu cítím city ale i k Zachovi ale nechci aby to bylo rozhodování. Už mě párkrát napadlo skočit nebo něco ale to není řešení. A navíc mi to teď přijde jak z těch nudných fan fikcí kde jeden kluk chce tam tu a ten druhej taky jenže u mě to není fikce. Svůj příběh života si cice píšu ale zatím to nejde tak jak bych chtěla. Najednou mi došlo že tam furt stojí Jack a čeká na svůj rozsudek. Na rozsudek který vlastně ani pořádně já nevím.

,, Jacku já k tobě taky cítím něco víc ale to i k jinému a navíc to co jsi mi udělal se nedá jen tak zapomenout. Minimálně to potřebuje ještě nějaký čas. Taky jsem jen člověk. Prosím teď odejdi už toho mám dost a ráda bych si odpočinula ''

Celou dobu jse na mě koukal jako dítě kterému sebrali hračku ale zároveň byla vidět jeho zlost v jeho očích. Až jsem se i trochu bála.

,, ok tak promiň že jsem plýtval tvým časem a dobrou noc ''

Odešel. Vážně nic nezkusil. Třeba to bylo jen z toho alkoholu. Nikdy nevíš.

OMLOUVÁM SE ŽE JSEM DLOUHOU DOBU NEBYLA AKTIVNÍ. MĚLA JSEM TOHO MOC ALE VIM TO ME NEOMLOUVÁ. DOUFÁM ŽE SE VÁM DNEŠNÍ KRÁTKÁ STORY LIBILA A NAPIŠTE MI CO SI O TOM MYSLÍTE
🖤
Jinak zítra bude nový dlouhý díl