Z pohledu Danky
Světlo mi svítilo do očí, a tak jsem se jen obrátila na druhý bok. Přilepila si na uši polštáře abych nemusela poslouchat Anny hlas, který byl slyšet až z kuchyně. Pomalu jsem otevřela své rozespalé oči, které byli, jako přilepené. Nahmatala svůj mobil a podívala se, kolik je hodin. Vyděšeně jsem vyskočila z postele, když jsem zjistila, že je půl desáté.
,,Sakra zase nestíhám." řeknu si sama pro sebe. Rychle se prevlíknu a z vlasů si jen udělám nepořadný drdol. Potom se obrátím abych si vytáhla ze šuplíku ponožky.
,,Auu ss" Zasyčím když rychlým krokem narazí moje koleno o skříň.
Jen sáhnu po mobilu a letím z pokoje jako ptáče.
Když si vzpomenu, co mi Michal říkal.
,,Ať už se to neopakuje."
Zrychlým ještě víc.
,,Danko, kde si byla takovou dobu?"
zeptá se Pája.
,,Spala." Odpovím. Podívám se na dveře, kde je kancelář Michala a pak se podívám zase na Páju.
,,Všiml si něčeho?"
Chtěl něco říct, ale pak jen ukázal na osobu za mě.
,,Zase pozdě?" podíval se na mě Michal.
,,Neee já jsem tady byla celou dobu."
,,Že jsem si nevšiml." pousmál se a odešel.
Sklidnila jsem dech po mém rychlém běhu a sedla si za svůj stůl.
,,Danuše je ti jasné, že ti to nesežral a že o tom ví." jen nad Pájou zakroutím hlavou.
,,Nee vždyť si to viděl sám." namítnu.
Když si uvědomím, že mu to řekl. Zamračím se.
,,A co jsem měl dělat než přijdeš tak už bude prosinec."
Je léto, a když se nad tím zamyslím možná, proto to můj mobil nezvládnul, včera bylo asi 37 C.
Tak se není čemu divit.
Pak už jsem jen dořesila emaily a připravila podklady, které jsem následně vytiskla.
Sabina je v tu chvíli okamžitě vzala.
,,No konečně nemám na to celý den."
Jen jsem zakroužila očima a dal to nekomentovala.
Hned na to mi přišla zpráva.
,,Zítra v osm večer probereme návrhy na dovolenou." napsala Anna.
No, skvělé ještě budu muset zajít za Michalem jestli mi dá dovolenou.
,,Potřebuju s vámi mluvit." řekl Michal.
,,Přijde k nám stažistka a specialistka na marketing Monika Nováková. Je to jedna moje známá a pomůže nám aby to tu šlapalo."
,,A seš si jistej, tím na, co je specialistka?" ozval se Pájo.
,,Pájo nechtěj mě naštvat."
,,Jak myslíš" tiše řekl už jen pro sebe.
--
,,Já chci plavat s delfíny."
Zakňučela Viky.
,,A co kdybychom jeli na hory?"
Nabídl Odra.
Jen jsem tam tak tiše seděla a poslouchala jejich přihlouplé dohadování. Stejnak bych neměla jet. A začala jsem přemýšlet nad tím, co bude s rádiem, pokud neseženu nového inzerta.
,,Danko, kam by si chtěla jet ty?" Podíval se na mě táta.
,,Hmm" zapřemýšlela jsem, jak začít.
,,Já stejnak nemůžu nikam jet. Musím zůstat v rádiu."
,,Pár dní to snad bez tebe zvládnou ne?"
,,Já ani nevím jestli by mi to Michal dovolil."
,,Tak dobře no."
,,Ale je to přece rodinná dovolená, není to škoda?" ozve se Bára.
,,Ne v pohodě já to tady zvládnu."
,, Můžu tady taky zůstat?"
,,Ne, Aneto jedeš." přikázala ji Anna.
,,Tak, kam teda chcete na tu dovolenou?"
Začali se zase hádat.
,,Kam jedeme na dovolenou?" Ozval se Čumpelík.
,,Ty rozhodně nepojedeš Čumpelíku."
,,Haha Honzo, ty tvoje vtípky, tak kdy jedeme?"
,,Čemu na tom nerozumíš, že nejedeš?" rozčiloval se táta.
,,Jasně, já ti rozumím." mrkl. A hned zmizel se slovy, že si jde sbalit věci na dovolenou.
,,Ach ten Čumpelík." Zakroutil hlavou táta.
__
,,Kde by mohl být hledala jsem ho všude možně."
Začnu rozhrabovat všechny možné místa, kde by můj mobil mohl být. Nikde nic. Kde jinde by mohl být?
Zamyslím se. Okamžitě se mi vybaví, kde jsem ho nechala a rychlým krokem jdu do práce.
