SCP- příběh sekuriťáka.

Klidný den...

Podíval se na mě a řekl, že když šel na pokoj tak někoho potkal... koho? zeptal jsem se.
John řekl, že potkal jednu ženu, prý mu strašně připomínala jeho manželku.
V tuto chvíli mi došlo, že někdy nemluvil o své ženě, či rodině.
Zeptal jsem se ho, kde je teď jeho manželka, odpověděl, že je již zesnulá, pracovala tady a jednoho dne, když měla jít s týmem zajistit SCP-173, tak ji velmi ošklivě zranilo a do týdne zemřela, dlouho se s tím nemohl poprat, každý den mu byl smutnější a smutnější. Bylo mi ho líto.
Bohužel jsem byl hodně unavený a věřím, že John taky, tak jsem šel spát.

Dnes je 16.6. 2018, pracuji zde 2 dny a už teď jsem zjistil, že je to hrozné místo, ale potřeboval jsem práci a tohle byla jediná, na kterou mě chtěli vzít, mám totiž pestrý policejní rejstřík, dříve jsem byl drogově závislí, proto jsem neměl peníze a kradl jsem.

Jelikož je ještě brzo ráno a já nemám co dělat, tak se půjdu projít, šel jsem do bloku C, kde nebylo nic zajímavého, kromě SCP-999, cestou jsem potkal pár dalších lidí z mého týmu. Jelikož jsem se nudil a u SCP-999 nikdo nebyl, tak jsem se šel podívat, jelikož tam má přístup skoro každý, tak jsem se tam dostal bez problému, když jsem viděl to roztomilé SCP, tak jsem ho musel pustit a obejmout, ale potom mi došlo, že to byl špatný nápad :D. Byl jsem celý ulepený a žluto-orandžový, ale když jsem viděl ten úsměv na tváři toho SCP, tak mě to vykouzlilo také úsměv, ale nebylo moc času a hlavně se zašpiňenou uniformou nemůžu jít něco dělat, tak jsem šel rychle do prádelny. Pral jsem si své oblečení, když najednou slyším bavit se dva lidi, pro mě to byly úplně neznámí lidé, ani jejich tým jsem neznal, tak jsem se radši schoval, nezaslech jsem nic zajímavého a po 5 minutách odešli, což bylo pravé vhod, vypralo se mi oblečení. Oblékl jsem si ho a šel na snídani.
Byl jsem zde skoro sám, dnes k snídani byly párky a nějaká zelenina. Ale nikde jsem neviděl Johna, tak jsem to rychle snědl a šel jsem se po něm podívat, na pokoji nebyl, tak jsem si myslel, že někam šel, nebo jsem ho již minul a už snídá. Tak jsem se šel kouknout na rozpis práci.

9:00-11:00 VOLNO
11:10-13:00 DOPROVOD SKUPINY D (bližší informace u  doktora Rexe Volća level 3)
13:00-16:00 VOLNO/ÚKOLY OD R.Volća)
16:45-xx:xx KRMENÍ SCP-096

Jelikož jsem měl nějakou tu hodinu volno, tak jsem se šel optat na SCP-096.
Cestou jsem viděl jednoho v bílém oblečeného výzkumníka, tak jsem se optatal, ten mě poslal za nějakým Pavlem Purenem, říkál že je v odpočívárně, která se nachází v bloku A.
Tak jsem šel, když jsem přišel ke dveřím, tak jsem chtěl uchopit kliku, jenže dříve to udělal jistý pan Puren, otevřel a řekl, že mě již čeká, nevěděl jsem jak o mě muže vědět, že jsem tam chtěl jít, možná mu to řekl muž v bílém, nebo netuším jak to mohl zjistit, ale v této chvíli mě to moc nezajímalo, chtěl jsem vědět něco o tom SCP, jelikož toho nesmím kvůli mé hodnosti toho tolik vědět, tak to musí říci zkráceně, což mě trochu zarazuje, protože se mám s tím stvořením setkat tváří v tvář.
Pan Puren mi řekl ať se usadím a poslouchám...

SCP-096 je zadržováno v cele 5x5x5
SCP je humanoidní zvíře o výšce cca. 2,38 m
Jeho ruce mají cca. 1,5 m
Pohlédnutí pouze na fotku obličeje SCP se dostává SCP do emocionálního stresu, zakrývá si obličej rukama a začne plakat.
1-2 minuty po shlédnutí nebo přímo nahlédnutí do jeho obličeje se SCP rozběhne k osobě, která viděla jeho obličej.
Má rychlost od 35km a více, bohužel plnou hodnotu vám nemůžu říci.

Myslím, že už musíš jít Ricku.
Podíval jsem se na hodiny a bylo už celkem dost hodin, tak jsem šel, slušně jsem poděkoval a zavřel za sebou dveře. Celou cestu je přemýšlel o tom stvoření, myslel jsem si, že to nebude tak strašné.
Jelikož jsem měl teď jiný úkol, tak jsem to úplně vypustil z hlavy. Cestou jsem se zeptal kde je Volć, někdo mi odpověděl, že je kousek od jídelny v jeho kanceláři. Poděkoval jsem mu a šel jsem najít tu kancelář. Když jsem přišel k jeho dveřím a zaťukal jsem, nikdo neotevíral, tak jsem náhled dovnitř, na stole byla moje složka a dalších šest papíru, na jednom jsem si všiml, že bylo nějaké obvinění, či co.
Radši jsem zavřel, udělal jsem dobře, protože jsem slyšel těžký svazek cinkajících klíčů. Byl to Pan Volć.
Pustil mě dovnitř a řekl ať se posadím, prý mě seznámí s úkolem. Odvést skupinu o 7 lidech k SCP-999, kvůli nějakým testům. Poté mě pustil a řekl, až budu mít přestávku, že mám za ním přijít.
Neměl jsem s tím problém, odešel jsem a měl jsem celkem hlad, a uvědomil jsem si, že jsem ještě neobědval, tak jsem si šel koupit bagetu a vodu, sedl jsem si a najedl jsem se. Po chvíli jsem šel vykonat svůj úkol.

Když jsem se najedl, tak jsem šel do bloku E, kde na mě již čekali 2 lidé z výší ochranky, dovedli mě k vězňům a řekli mi nějaké poznámky, atd..., nic podstatného. Odvedl jsem je k SCP-999 a předal jsem je doktorovi, dovolil mi se dívat na ty testy, bylo to celkem zábavné je sledovat, co musí dělat, chvíli se snažili rozesmát SCP, potom ho naštvat nebo rozesmutnit. V tu chvíli si mě vzal doktor a pověděl mi jednu důležitou informaci o SCP-096, prý na něho nefungují skoro žádné zbraně. Zděšeně jsem se podíval na SCP-999, SCP se podívalo na mě a vypadalo to, že chce jít zamnou, mělo takový smutný výraz, doktor mě pustil za nim a žasl, viděl poprvé SCP-999 smutné, zjistil, že SCP-999 má nejspíše strach z SCP-096. Ještě dnes chtěl udělat pár testů a chtěl mě mít u sebe. Po chvíli jsem musel odvést skupinu D do svých cel, odvedl jsem je a šel jsem se omluvit panu Volćovi, že bohužel nebudu moci přijít, že pomáhám doktorovi [skryto] s výzkumem o SCP-999 a SCP-096. Panu Volćovi to nějak nevadilo, tak jsem šel pomáhat doktorovi [skryto] s jeho výzkumem. Když jsem přišel, tak vezl šťastné SCP-999 k SCP-096, čím více jsme se blížili k SCP-096, tím více se SCP-999 dostávalo do depresí a úzkostí, když jsme byli u zadržovací cely SCP-096, tak SCP-999 začalo vyzařovat nějaké neznámé paprsky, při doteku k SCP-999 v úskosti vydává popáleniny 3 stupně. Jelikož bylo moc pozdě, tak jsem musel jít. Doktor [skryto] poděkoval za mojí práci. A odvezl SCP-999 do jeho cely.

Celou cestu na pokoj jsem si říkal, že díky mě mají vědci nové informace a poznámky..., byl jsem celý nadšený , ale pak jsem si uvědomil, že jsem celý den neviděl Johna, napadlo mě, že by mohl být na ošetřovně, cestou jsem si byl koupit sendvič s majonézou, když jsem přišel na ošetřovnu, tak jsem se ptal jestli zde není John, říkali že ano, ale bohužel nepřijímá návštěvy, chtěl jsem se zeptat co se mu stalo, ale sestřička mi to nechtěla říci, tak jsem musel jít. Cestou k mému pokoji mě zastavil pan Volć, že prý dnes se ruší můj úkol s SCP-096 a přesouvá se na zítřek, celkem jsem si oddechl. Když jsem přišel na pokoj, tak tam na mé posteli něco leželo, když jsem to otevřel, tak tam byla kartička s mím jménem, tato karta byla přístupnosti 3 a já měl teď pouze přístupnosti 2, byl u toho i nějaký dopis.

Zdravím, toto by ti mělo pomoci při tvém pobytu, tato karta ti muže otevřít přístup k různým únikových dveřím a i k mé kanceláři.
Využívej ji moudře.
DR. [skryto]

Ahóój, doufám, že se ti příběh zatím líbí, dnes byl takový trochu dělší díl.
Jinak, co si myslíte, že Rick udělá s kartou přístupností 3? Můžete mi to napsat. 😄
Doufám, že teď díly budou vycházet častěji, teď jsem neměl moc čas, atd. Tak u příštího dílu, čau 👋👋