Část 1.

605 24 0
                                    

"Bzz, bzz" zabzučel mi budík a já se neochotně zvedla a podívala se kolik je hodin, pak jsem se zase zachumlala do deky a pokračovala ve svém snu... Než jsem si uvědomila, že jsem zaspala a už nestíhám dojít do práce..

"Zase pozdě? "Mooc se omlouvám, už se to nestane" "Po kolikáté, že to je?" "Opravdu se omlouvám, už se to opravdu nestane" "Máš pravdu už se to nestane... Končíš, sbal si věci a ať už tady odpoledne nejsi" "Ale pan-" "Žádné ale... KONČÍTE"

Opravdu super... Nemám práci... Zas, co mi na to asi řekne sestra.. Zase budu mít hodinovou přednášku, o tom jak si udržet práci... Aaaa...

Aaa "ahoj" náhle jsem potkala Staisy "Ahoj, zdáš se mi nějaká skleslá.. Že ty si zase přišla o práci?" "No možná... Ale-.." "Ale já jsem ta hodná kamarádka a zachráním tě zas před tvoji sestrou" "Vážně? Co pro mě máš?" "Uvolnilo se nějaké místo sekretářky, Taaakže " "Takže?" "Nastupuješ zítra... Jo a Tom nemá rád, když někdo chodí pozdě, radši choď brzo.. A nemá rád připomínky atd. Jinak je opravdu milý" "Opravdu ti děkuji, jsi opravdu záchrana na poslední chvíli" "já vím, a teď si zajdeme na kávu jo?" "Jo!"

Začíná mi nový den, tak už jsem tady... Je to opravdu nóbl firma.. Hmm dneska bych měla mít pradnášku s "Tomem" ani mi neřekla s jakým Tomem..hmmm kdyby to byl Tom Felton...

"Nezaspala jste nějak?" najednou mě někdo vyrušil z mého snu.. Zvedla jsem hlavu a ještě ospalá jsem nějak nevnímala co mi ten někdo říká. "Ahoj, já jsem Tom Felton a ty budeš asi moje nová sekretářka, tak můžeme začít?" kývla jsem hlavou a zvedala se, než mi došlo co říkal... "Takže ty jsi Tom Felton?" "Ano a ty budeš asi-" "Jakože TEN Tom Felton?" "Ano a ty-" "Ó MŮJ BOŽE já jsem tvoje opravdu velká fanynka.. Em Teda vaše" "V pohodě, můžeš mi Tykat, tak začneme"

Přednáška trvala asi 3 a půl hodiny a moc jsem z toho nepobrala, pak následovali další poučky a všechno. Když jsem se vracela domů, tak už byla tma a já byla hrozně utahaná, takže když jsem přišla lehla jsem si a spala až do rána. Ráno jsem se musela ještě pořád přesvědčovat o tom jestli to nebyl sen, najednou jsem si připadala jako v pohádce, stále tomu nevěřím, že dělám sekretářku Tomovi.... Když jsem se podívala na hodiny, byl přesný čas kdy vyjít abych náhodu nepřišla pozdě, u něj bych si to zrovna zkazit nechtěla...

"Ahoj, nevíš kdy přijde Tom?" zeptala jsem se nedočkavě nějaké slečny, která šla kolem mě "Ahoj, já jsem Emily a ty budeš asi ta nová sekretářka že?" "Em jo, nevíš kdy přijde-" "Máš Teda štěstí, Tom je opravdu hodný a je to fešák" jo to vím i sama pomyslela jsem si.. "Nevíš kdy přijde?" "jo Tom dneska nepřijde, a vlastně ani zbytek týdne, jel někam se svojí přítelkyní" "Cože on má přítelkyni" zařvala jsem a než jsem si to uvědomila dívali se na mě všichni zaměstnanci ".



Candyno štěstí Kde žijí příběhy. Začni objevovat