Když mi bylo pět, věřila jsem tomu, že až budu na střední, vše se změní.
Alespoň, tvrdila to Faith, má starší sestra. Podle ní život středoškolačky začne dávat smysl už v okamžiku, kdy první den vstoupí do dveří budovy střední školy.
A to tak, že si najdu nové, lepší přátele, budu se věnovat svým zálibám - v případě mé sestry to byly tréninky roztleskávaček, dále příjdu na to, kým se jednoho dne budu chtít stát a možná že, narazím na svou spřízněnou duši. U mé sestry to tak zafungovalo, už je 3 měsíce zasnoubená s Andym, láskou jejího života, kterého potkala na střední.
Dnes, přesně o 10 let později stojím před těmi vraty společně s Lily, mojí nejlepší kamarádkou a pokrevní sestrou, a společně se třeseme nervozitou a strachem. Opravdu je tohle okamžik, který nám změní náš dosavadní život k lepšímu?
A nebo je to jen další úsek nekonečného utrpení v podobě jedné trapné situace, která trvá již devět let? Ano, snad ne...
ČTEŠ
JAMES
Teen FictionOn. Důvod toho všeho. Stál tam, díval se na mě. Ale neusmíval se. Jeho výraz byl nedefinovatelný. Ostatně, jako vždy. Jeho oči zářily do tmy. Jako dva třpytící se diamanty. Šedá, modrá, šedomodrá. Nebo modrošedá? J'adore tes yeux. A vím, že on to...
