Po obědě jsme si všichni vytrpěli další tři hodiny. Kluky ještě čekal fotbalový trénink, kromě Tonyho. Víte, jak jsem mluvila o oblíbených fotabalistech. Tak to neplatí o všech. Ne že by kluci byli špatní, ale co si budeme dobří taky nejsou. Oblíbení jsou jen ti, co hrají v základu.
Venku bylo hezky, takže jsme se společně s Anne, Wendy a Tonym rozhodli, že kluky příjdeme podpořit. Mířili jsme na fotbalové hřiště, ale já si uvědomila, že jsem ve skříňce nechala úkol na matematiku. Smějte se, ale kdybych ten úkol neudělala nebo ho od někoho neopsala, tak bych už fakt z tý matiky nemusela projít. ,,Lidi, doženu vás. Musím se vrátit do skříňky" otočila jsem se a rychlým krokem jsem se vrátila do školy.
Ze skřínky jsem vytáhla papír, zabouchla ji a znovu se rozešla na hřiště. Když jdete na hřiště musíte nejdřív projít hlavní bránou ven ze školy, poté jít kousek do prava a pak už je před vámi hřiště. Z dálky jsem viděla, že u brány někdo stojí. Poznala jsem, že je to Stefan. Na koho tam asi čeká. Prošla jsem okolo něj a letmo se na něj usmála ,,Hailey" otočila jsem se na něj ,, na obedě jsem si chtěl sednout k vám, ale Lisa... byla rychlejší" pokrčil rameny. ,,Možná jsem tě před Lisou měla varovat. Každá škola má vlastní princeznu. My máme Lisu" ušklíbla jsem se. ,,Jo, to si mohla. Ale já asi stejně nejsem ten typ, který sedí u stolu oblíbených, kde se všichni baví o tom, jak se támle zlijou a jak támhleta vypadá tlustě v těhle džínách" v duchu jsem začala oslavovat, že by na něj Lisino kouzlo nepůsobilo. To by bylo překvapení.
,,Víš přemýšlel jsem... Nechtěla bys někdy zajít třeba na kafe nebo tak" podíval se na mě. ,,No.. já..." ozval se klakson auta. Oba jsme se otočili tím směrem. U chodníku zastavilo modré auto a z něj vystoupil muž. Stefan si povzdychl. ,,Musím jít. Ale beru, že to kafe platí" mrkl na mě a rozešel se za ním. Já tam jenom stála. Jak se to stalo? Zavrtěla jsem hlavou a s úsměvem jsem se rozešla na hřiště.
STEFANŮV POHLED
Došel jsem k autu. ,, Ahoj bratře" pozdravil mě můj bratr Damon. ,,Vážně si mě přišel vyzvednout. Kolik mi je? 8?" hodil jsem batoh na zadní sedadlo. ,,Ne, je ti o 165 let víc. Ale přesto si můj mladší bráška. Ikdyž naprosto nechápu, proč by ses vracel do školy" Damon se znechuceně rozhlédl po školním pozemku. ,,Protože chci být alespoň z části normální" sedl jsem si na místo spolujezdce. ,, Stefane. Tohle tvoje normalizování si zkoušel dvakrát. Dvakrát ti to nevyšlo. Vždycky jsme se přestěhovali" šlápl na plyn a rozjel se. ,, Nevyšlo to, protože si dvakrát vysál krev z ředitele školy" odpověděl jsem mu. ,,Jsme upíři. Tohle děláme. A na mojí obranu. Jednou to byla nehoda. Nevěděl jsem, že je to ředitel. Prostě jsem měl v noci hlad a on byl na ulici nejblíž" pokrčil jen rameny a sledoval dál silnici ,,Co to bylo vlastně za holku? Že by si konečně skončil s tou svojí veverkokráličí dietou?" pousmál se. ,, Ne. Nejsem ty, abych se krmil z náhodných lidí" otočil jsem se na bratra, ale ten neodpověděl ,,jen holka, co jsem tam potkal" než jsem něco stačil říct ,, Ahh. Stefan se nám zaláskoval" řekl posměšně. ,,Ne" odpověděl jsem krátce. No ikdyž je pravda, že Hailey nebyla docela špatná, ale sblížit se se mnou by pro ni znamenalo zatažení do tohohle světa.
ZPÁTKY K HAILEY
Došla jsem na hřiště, kde už začal trénink. Našla jsem na tribuně svoje kamarádky a Tonyho. Posadila jsme se vedle Wendy, a sledovala, jak se můj bratr snaží dostat přes protihrače. ,,Kde si byla tak dlouho?" drkla do mě Wendy. ,,Potkala jsem Stefana" a dál sledovala děj na hřišti. ,,Aaaa?" čekala, že budu pokračovat. ,,Aaa mělo by se něco dít?" koukala jsem na ni nechápavě. Ukázala na můj obličej ,,Hai takhle se netvaříš, když se nic neděje. Takže to vyklop". ,,Dobře. Stefan se mě zeptal. jestli bych sním někam nešla" Wendy začala pištět. Anne a Tony se na ní otočili s nechápavým pohledem. Zakryla jsem jí pusu rukou. ,,Ticho. Nic velkýho". ,,Nic velkýho? Stefan je tady první den a už se probírá na post nejhezčího kluka na škole. Předčil i Coryho Tylera". Cory, kapitán fotbalového a basketbalového mužstva. Hnědovlasej, namakanej kluk, s úsměvem pod kterým se všem holkám podlamujou kolena. ,,Jo. Nic velkýho. Stejně se mnou půjde na kafe, zjistí jakej jsem tragéd a radši uteče za někým jiným" ukázala jsem na sebe a znovu se otočila ke sledování tréninku.
ČTEŠ
Supernatural soldier
Fantasy*The Vampire diaries* Nevěděl jsem, že něco takového existuje. Nevěděla jsem, že jsem toho součástí. A do toho ještě on... Celý život se mi otočil... Bude to mít trochu společného s Vampire diaries. Ale ještě nevím jak moc.
