XIII.

355 9 0
                                    

Když jsem ho na druhý den uviděla, neváhala jsem a vrhla se na něj. Začali jsme se líbat. Po nějaké době jsme se od sebe odtrhli a usmívali se na sebe.

Netrvalo dlouho a začali jsme spolu chodit. Nečekaně.
Týdny ubýhaly a já s Jasonem jsme se měli rádi více a více. Samozřejmě jsme to přede vsěma drželi v tajnosti. Rodiče by šíleli.

Blížil se konec prázdnin a s ním i Jasonuv konec stáže. Na tohle jsem se těšila nejméně. Až odjede a já mu budu muset dát sbohem.
V posledních dnech jsme nedělali nic jiného, jen byli spolu.

Když přišel poslední den, doprovodila jsem Jasona na nádraží s příslibem, že se brzo zase uvidíme. Dali jsme si pusu a Jason nastoupil. Se slzami v očích jsem pozorovala ujíždějící vlak.

Škola začala a s ní jsem se začala zhoršovat i já. Jason se mi ani jednou neozval. Několikrát jsem mu psala, ale bez odpovědi.

Uběhl měsíc a já se stále nezlepšila. Zrovna kdyz jsem doma dodělávala úkol mi zazvonil telefon. Nedívala jsem se kdo volá. Prostě jsem to zvedla a řekla „Prosím".
„Ahoj," ozvalo se z telefonu. Jason.

SnapchatKde žijí příběhy. Začni objevovat