Tak jak bych začla ... Asi začnu tím že jsem na střední škole -_- tu školu nesnáším a už bych byla strašně moc ráda kdybych už měla maturitu :) !
Když končili prázdniny tak jsem poslední den prázdnin v neděli nastupovala na Intr...
Docela jsem se těšila :) ale teď ?? Stalo se to něčím kam nechci jezdit kde nechci trávit ani minutu svého času na intru ... S holkama na pokoji spolu strašně dobře vycházíme jsem za ně ráda a mám je neskutečně moc ráda ! je to jak moje druhá rodina ...
Ale bohužel jsme odchytali strašně "blbí" spolubydlící ... Jsou tak neskutečně hrozný ... Dělají naschváli a to jim je 18... to se musí pořád chovat jako děti ? jako vážně ? každým dnem si pokládám tuhle tu otázku každý den si říkám jak moc se těším domů! Každý den si s někým volám ať je to Míša nebo Dan, Láska , Sára a rodiče tak aspoň to mi dává pořád nějakou tu naději na to abych tu ten celý týden vydržela... Ani nevíte jak je to tu hrozný ale co je teprve nejhorší ? teprve jsme dva týdny ve škole a už na nás hrnou nějaký učení ... Jo je ve škole sranda ale znáte to radši bych byla někde venku s kamarády a jen tak si prostě užívala .. :)
Dneska je 10.9. a ve škole to bylo obvzlášt klidný .. Učili jsme se jen jedný hodině a to v biochemi jinak jsme měli volný hodiny :) Jak já miluji středy ... Ale pak když škola skončila tak zase jsem musela jít na ten stupidní intr .. díky bohu že jsem šla ven a nemusela jsme tam být zavřená ..
Připadám si jak kdybych byla ve vězení ... Kamkoliv se podívám jsou kamery .. říkám si jako vážně ? v koupelně na oknech jsou mříže a večer nám zamykají patro tak co to je ? žádná volnost vážně to tu je jak vevězení ... Když jdu po chodbě tak mi to připadá jako kdybch šla po nějaký psychiatrický léčebně ....
Každý den chodíme na večeře tam sedí spoustu lidí a je tam velký hluk ... Večeře mám nejraději protože se necítím tak uzavřená a vím že jsou na tom lidi stejně ...
Samozdřejmě že s holky vždycky vyhlížeme kluky a tak .. jako každý puberťačky ..
Teď už budu s klukem 3 roky teda nevím jak je to teď mezi námi máme docela divný vztah ani nevím proč ... všechny ty hádky mě tak mrzí ... Od doby co se stalo strašně moc zlých věcí jsme se neskutečně uzavřela do sebe ... Nikomu nevěřím ... Ještě než jsem chodila s mím přítelem jsem byla neskutečně zamilovaná do pana neznámého :D jméno vám tady nebudu psát .... tak neskutečně mě zklamal že jsem přestala věřit lidem okolo sebe ... Věřím jenom 3 lidem a nikomu jinému ...
Od doby co chodím nechodím se svým přítelem je to lepší ale i tak jsem jiná dřív jsem byla prostě že jsem se ráda bavila a tak.. teď ?? zalezu někam do kouta a čtu si nebo poslouchám písničky, který mě uklidňují to jediný mi zabírá proti stresu..
U nás doma se stalo docela dost věcí a pak ještě k tomu ty věci s přítelem ... prostě bylo moc věcí najednou ....
a pak to když máte kamaráda, který se chová jako největší ***** a uhodí i kamarádku .. díky bohu že už se nebavíme ... Tenkrát jsme jeli v autě a on nás málem zabil ... viděla jsem smrt ... už s ním nemluvím ale to pomohlo k tomu abych se uzavřela dovnitř ... myslel si že mu patří svět nebo já fakt nevím ....
Tak tohle teď bylo jen tak na začátek budu se snažit psát jsem každý den nebo obdem moje zážitky a trapasy ... Nemyslete si že se tady lituji jen mě tohle pomáhá k tomu abych se vypovídala .. děkuji za pochopení
