You Are Mine | Jung Hoseok FF

1.Kapitola- Co si o sobě myslí?!

Takže než začneme, asi by bylo dobré se představit.
Jsem Kang Y/N, 16 let,prvák střední školy umění, oddělení kresba/malba. Nejlepší kamarád Jungkook, ve stejném oboru. Žiji s matkou, bez sourozenců, ale mám činčilu jménem Mio. Ale nebudu už zdržovat, jdeme na to.
-----------------------------------------------------------

Každý den je pro mě stejný, vstanu, jdu do školy, jdu spát. Toť vše, někdy chodím ven s mým nejlepším kamarádem, ale více času trávím sama. Nějak mi to nevadí, nemám v oblibě být okolo cizích lidí. Na povrch vypadám celkem normalně a ignoruji ostatní, jen s Kookem jsem mé pravé já, takový vnitřní marsmallow. A také ráda provokuji Kooka. A je ve mě trochu nečistoty, ale to ví jen Kookie, hehe...

Po cestě do třídy jsem si všimla, že v oddělení hudby je nějaký rámus, asi nový člověk do tohohle pekla. No ignorovala jsem to a došla do mě třídy. „Y/N! " Vykřikl na mě Jungkook a pověsil se na mě.  „Mě chceš zabit? " Odpověděla jsem a chytala dech. „Nééé, na to tě mám moc rád. " Dodal s úsměvem. „Každopádně, jdeme si sednout. " Sedli jsme si, v tom Jungkook začal konverzaci. „Y/N, už jsi slyšela o tich nových klucích  v oddělení hudby? Jsou to moji dobří kamarádi, takže tě s nimi musím seznámit! " Na to jsem mu odpověděla  „Jungkooku, víš jak vycházím s cizími lidmi, jsem nesvá. " „Y/N, oni jsou v pohodě, neboj. Určitě spolu budete vyházet! " Nahodil s úsměvem. „Možná o obědě je můžeš přizvat ke stolu. " „Jsi skvělá Y/N! " Řekl a poplácal mě po zádech.  „Ale teď zpátky k učení! " Řekla jsi jako velitel. „Ano kapitanko Kang! " Odpověděl Jungkook a zasmáli jsme se.

~Time skip, oběd ~

Byla jsem nervózní, přeci jen cizí kluci. Došli jsme do jídelny a sedli si k velkému stolu. „Y/n klid, bude to v poho. " Snažil se mě uklidnit Jungkook, nešlo mu to „No jo no, snažím se! " A najednou si k nám sedlo 6 kluků... 6!!!!  A aby to nebylo málo, všichni byli strašně atraktivní až jsem se skoro roztekla na místě!  Tohle asi nedám..

Podívali se na mě přátelský, až na jednoho z nich. Nevím co mu je, ale co ať si je zamklej. „Kluci, tohle je Y/n, moje nejlepší kamarádka. Chovejte se k ní slušně, nechcete ji vidět,  když je naštvaná. " Řekl Jungkook a zasmál se.  „Ahoj.." Mile s úsměvem jsem řekla. „Ahoj, já jsem Jin. " Náhle na mě promluvil hezký kluk se širokými rameny. Vypadal sympaticky. „Čau, já jsem Namjoon, tak nějak je tu krotim. " Řekl další roztomilý kluk s.. Ďolíčky??!!  Omg!!!  Ten je k sežrání!  No dost s mými výkyvy.

„Říkej mi Yoongi, toť vše. " Řekl ten kluk, který se na mě neusmíval. Asi taky nemá moc rád cizí lidi, jak já. „Jimin, jméno mé, krásko. " Ooh.  „Klidni hormony kluku, nemám v úmyslu s tebou něco mít už z tvé první věty. " Řekla jsem suše. Nemám ráda playboye, nic těžkého k pochopení. No, on se zatvářil ublíženě, asi jsem se dotkla jeho ega.  „Nech ho být, mimochodem já jsem Hoseok. " Podívala jsem se na něj, byl pohledný, ale ne můj typ.  „Já jsem Taehyung!!  Rád tě poznávám! " Řekl kluk plný energie. Ten je celkem rozkošný.  „Ráda vás poznávám.. " Odpověděla jsem všem.  „Oh, Y/n? " Chytl moji pozornost Jungkook.  „Copak? " Chvíli se na mě zakoukal, a poté mě začal... Lechtat!  „Jungkooku!!  Přestaň!! " Smála jsem se a přitom ho kárala.  „Fajn, fajn! " Řekl vysmátý Jungkook a přestal.  „Vy jste si dost blízcí, co? " Zeptal se Jimin.  „Co chceš, jsme nejlepší přátelé. " Odpověděla jsem mu. „Nic víc? " Zeptal se Hoseok.  Já s Kookem jsme se na sebe podívali a chytili záchvat smíchu. „Slyšela jsi ho?  Prej jestli jsme něco více! " Dodal Kook vytlemeny jako lečo. „Jo! Mezi námi nic není, maximálně vzduch. " Přidala jsem.

„Super.. " Zašeptal si ten Hoseok, netuším proč, ale je mi to jedno. Podívala jsem se na Yoongiho, tajuplný, ale přitažlivý. „Yoongi? " Řekla jsem, abych chytla jeho pozornost. „Mhmm? " Podíval se na mě. Má krásný oči. „Nechceš někdy někam zajít?  Chtěla bych tě poznat, vypadá to, že jsme si podobní trochu. " „Rozmyslím si to. " Yaay, rozmyslí si to, těším se!!  Snad řekne ano. Líbí se mi.

Skončil oběd a my šli domů. „Y/n? " Došel ke mě Namjoon a zastavil mě. „Em... No, asi jo. Proč? " „Nechtěla by jsi jít na kafe? " Zeptal se mě a nahodil svůj zabijacky roztomilý úsměv. „No, proč ne. " Odpověděla jsem mu, trošku bez emocí. Než jsme odešli, viděla jsem jak na mě Hoseok zírá, divný.

Došli jsme do kavárny a objednali si, já Velké Machiatto a Namjoon Velké Americano. A aby jsme měli něco k zakousnutí, dali jsme si oba k tomu Malinový cheesecake. „Y/n, jaký máš na nás dojem? " Zeptal se mě z nenadání Namjoon. „Zatím působíte fajn, jen by bylo fajn, kdyby jste všichni nebyli tak pohlední, akorát přitahujete pozornost. " Odpověděla jsem mu. „Pohlední?  Připadám ti pohledný? " Trochu jsem zčervenala. „No ano, všichni jste  pohlední."
„Děkuji za kompliment. " „Nic se nestalo. "

Hodinu jsme spolu si povídali a bavili se, začínal mě přitahovat, ale potlačovala jsem to. „No nic, už musím jít. " Řekla jsem z nenadání. „Dobře, doprovodim tě domu. " Nabídl mi. „Ne děkuji. " Řekla jsem, možná trošku moc nevrle. „No... Jak myslíš. Nutit tě nebudu. "„Tak ahoj. " Rozloučila jsem se a odešla.

Došla jsem domů, a byla trošku vedle. Co to semnou sakra je?  Achjo!

No a ke konci dne jsem usla.

~Druhý den~

Došla jsem do školy a v tom se mi objevila ruka okolo ramen. „Hoseoku? " „Ano, už jsi podlehla mému šarmu? "  Zeptal se sebejistě.  „Oh ano, polib mě. " Odpověděla jsem mu.  Přiblížil se ke mě a v tom jsem mu pleska dlaň na obličej. „Au!! " Vzdech bolesti.  „Já nejsem lehká holka, kryplíku. Běž si balit jinou. " V tom ho to vytočilo a chytil mě za boky a držel mě blízko. „Víš s kým mluvíš? " Zašeptal mi do ucha. „Co si o sobě myslíš?  Nejsi můj typ,tak péro strkej jiné, zlato."Usmála jsem se na něj a odešla.„Ještě jsem s tebou neskončil, slečinko." Slyšela jsem ještě od něj.Zahlédla jsem Namjoona, tak jsem za ním šla, s někým volal. Slyšela jsem jak řekl "Neboj, vynahradim ti to. " S kým to volá?  Že by měl přítelkyni? Ne to ne, blbost.

„Ahoj Namjoone. " Řekla jsem s úsměvem. „Ahoj Y/n, nevšiml jsem si tě. " Řekl a ukončil hovor. Přišel k nám Jimin, ajaj...  „Y/n, srdíčko. Ahoj, jak jsi se vyspala? " Nahodil svůj šarm.  „Dobře, ale nejsem orgán. " Odpověděla jsem. „Cože? " Překvapeně se na mě podíval.  „Srdce je orgán, woow puf!  -200IQ? " Zasmála jsem se a plácla ho přes rameno.  „Hej, to bylo zlý.. " Řekl smutně.  „Promiň Jimine. ",,Tak že jsi to ty, odpouštím ti. " Řekl.

No a poté zazvonilo a každý jsme šli do své třídy. Přemýšlela jsem nad Hoseokem, Namjoonem a Yoongim. Nějak mě přitahuji, jsem zmatená..

„Y/n, tak co si zatím myslíš o klucích? " Zeptal se mě Jungkook.
„Jsou v pohodě, ale myslím že se mi jeden začíná líbit. " Odpověděla jsem. „Fakt??  Kdo!"

„Je to.... "

Pokračování příště.

Tak jak se vám zatím líbí nová FF?Vybrala jsem Hobiho, protože tu na Wattpadu moc nevidím FF s ním a taky jsem už chtěla začít FF. Názory do komentářů! <3 Děkuji.
~★Misaki★~