Beautiful forest

3. část - Meet Alex

Ráno jsem se probudila a vyskočila jsem z postele. Dnes jdu do školy se Sophi! Šla jsem do koupelny, abych si umyla zuby a namalovala se. Dala jsem si jemný make-up, pudr a trošku řasenky, jako vždy. Nikdy jsem se nějak moc nemalovala. Oblékla jsem si černé tričko s nápisem Books is my life, džíny a na to jsem si dala svou oblíbenou vínovou mikinu. Sběhla jsem dolů po schodech a nachystala jsem sobě a mamce snídani. (Ano, nemám tatínka, ale o tom příště.) Maminka přišla ještě v županu, protože dnes šla do práce až na 9 a posnídaly jsme spolu. Jak jsem si dávala poslední sousto do úst, zavibroval mi mobil, sms od Sophi: "Kde jsi Molly?" Sakra! Zapomněla jsem na to, že mám být 7:20 u přechodu! Rychle jsem vstala, odnesla talíř a běžela do chodby. Nazula jsem si vínové Vansky, abych ladila k mikině, tašku jsem si dala přes rameno a začala jsem utíkat.

"No kde jsi?", zeptala se mě Sophi a objala mě. "Promiň, zapomněla jsem", řekla jsem ještě celá udýchaná. "Viděla jsem tě, jak běháš. Si dost rychlá, nechtěla by ses přihlásit do basketu?", podívala se na mě tím dokonalým úsměvem. "O tom jsem nepřemýšlela, myslím, že by mi to ani nešlo", podívala jsem na zem a dodala jsem, že má hezké boty. Měla Nike AirMax, vždycky jsem si je přála. "Děkuji a já myslím, že by ti to šlo, výšku na to máš a jak už jsem řekla, jsi rychlá", ušklíbla se na mě. "A kdy je teda ten trénink?", usmála jsem se na Sophi. "Pondělí, středa, čtvrtek, zkusíš to, prosím? S nikým se tam moc nebavím", podívala se na mě, jak se pejsek dívá na pánečka, který drží v ruce pamlsek. "Tak dobře, zítra tam s tebou teda půjdu", mrkla jsem. Po druhé mě objala a vydaly jsme se do školy. Cestou jsem se jí svěřila o mé slabosti k Alexovi a Sophi říkala, že nás určitě seznámí a jak říká ona "byli bychom kjůt páreček".

Dneska jsme psali test z fyziky, na který jsem se včera učila ty 2 hodiny, doufám, že jsem ho napsala dobře. Alexe jsem ve třídě neviděla, Sophi říkala, že někam jel, ale odpoledne se vrátí a půjdeme ven. Toho jsem se už nemohla dočkat.

Na obědě jsem seděla se Sophi. Nna oběd bylo něco fakt hnusného a vůbec nám to nechutnalo, a tak jsme vymýšlely, co budeme dělat odpoledne. Slíbila jsem ji, že ji ukážu moje místečko v lese a potom prý zavoláme Alexovi a domluvíme se, kde dáme sraz. O bože já se tak těším. Ze školy jsme šly taky spolu, u přechodu jsme se zastavily. "Takže za půl hodiny tady", řekla Sophi. "Jo, už se moc těším a ještě jsem ti chtěla říct, že jsem moc ráda, že si moje kamarádka", objala jsem ji a dala jsem ji pusu na tvář. "To já taky, tak pa", usmála se a vydala se domů.

Došla jsem domů, trochu jsem si upravila make-up a řekla jsem mamce, že jdu ven. Nechápu, že mi to zabralo 20 minut, ale tím pádem jsem už musela vyjít. Ještě jsem si vzala s sebou tyčinku na svačinu, zaválaza jsem si boty a vyšla jsem.

Sophi už tam čekala, asi má ve zvyku chodit o 5 min dřív. "Ahoj Molly!" "Ahoj Sophi, tak jdeme do toho lesu?" koukla jsem po ní a ona kývla. Vydaly jsme se a cestou jsem si povídaly o všem možném, řekla jsem ji všechno o sobě, i to, že můj tatínek umřel při autonehodě a ona mi řekla všechno o ní. Rozumíme si, je to jako bychom se znaly od malička, ještě jsme nezažily, že bychom mlčely. Budeme nejlepší kamarádky, cítím to.

V lese jsme chvilinku pobyly, Sophi pořád říkala, že je to krásný les a že se tu musí úžasně přemýšlet. Potom už Sophi zavolala Alexovi. Sraz jsme měli u Pizzerie Fancy, dělaly tam tu nejlepší pizzu, nelžu, lepší pizzu jste nikdy neměli. Alex už tam čekal. Měl na sobě černé džíny, modré triko Quiksilver, na hlavě snapback nějakého basketbalového teamu NBA a k tomu boty Air Jordan. Určitě je to basketbalista. Sophi a Alex se pozdravili objetím a pak se na mě oba podívali. "Alexi, to je Molly. Molly, to je Alex." "Ahoj", usmál se na mě. Měl nejkrásnější úsměv na světě. "A-ahoj", vydala jsem ze sebe. Neumím mluvit před tak krásným klukem. No spíš, jsem nikdy s tak krásným klukem nemluvila. Chytl mi ruku a potřásl ji. Měl pevný stisk. Podíval se na mě jeho nádhernýma modrýma očima. Byla jsem z něho v 7. nebi. "Tak jdem na tu pizzu?", mrkl na mě a na Sophi. "Jasně a my si ještě skočíme na záchod", odpověděla Sophi. "Dobře, zatím vám objednám něco na pití", ušklíbl se.

Došly jsme na záchod a Sophi spustila: "Bože, ten oční kontakt, to jak na tebe mluvil, jak se usmál, jde vidět, že je do tebe zamilovaný a na tobě to jde vidět taky", rozplývala se. "Nebuď taková optimistka, prosím tě", zasmála jsem se. "Znám ho 10 let, poznám to na něm", taky se zasmála. "Měly bychom se za ním vrátit", poznamenala jsem a otevřela jsem dveře. Alex seděl v boxu a četl si menu. "Aaa, už jste tady, bál jsem se, že jste se utopily", zasmál se. "Zase tak dlouho jsme tam nebyly", vyplázla na něj Sophi jazyk. "Co si nám objednal na pití?", zeptala jsem se. "Řekl jsem 3x Sprite", usmál se na mě. "Trefil ses do mojeho oblíbeného pití", taky jsem se na něj usmála. "Tak to máme stejné", opět se usmál a poté se začetl do menu. Podívala jsem se na Sophi, ta měla větší úsměv než je ona sama. "Jakou si dáme pizzu?", podíval se na nás Alex a dal mi jeho ruku na koleno. Myslím, že jsem se začala červenat. "Kuřecí?", podívala se na mě Sophi. "Já jsem pro", řekla jsem a jakoby nechtěně jsem položila ruku na tu jeho. Podíval se na mě a usmál se. Sophi mi jen pošeptala, že to mezi námi jiskří a pak už jsme si jen tak povídali. Alex se mě furt na něco ptal, dozvěděla jsem se o něm hodně věcí a říkala jsem to dobře, je to basketbalista. Takže budeme všichni 3, pokud mě to tedy půjde. Pak už nám donesli pizzu. Byla výborná, jako vždy.

Dojedli jsme pizzu a Sophi řekla, že už musí domů. Myslím, že to udělala schválně. Je strašně fajn. Šli jsme ji doprovodit domů a jak mě objímala mi pošeptala, abychom si to užili. S Alexem jsme se jen tak pak procházeli, povídali jsme si. Zamilovala jsem se do něj. A ještě jsem se dozvěděla, že taky chodí do lesa číst knížky. Máme toho spolu moc společného. Bylo přesně 19:00, když mě doprovodil domů. Zastavili jsme se před mojim domem a nastalo to. To ticho před romantickým polibkem, který bývá v knihách a filmech. Podíval se mi do očí a já jemu. "Máš krásné oči", usmál se. "Děkuji ti, ty taky", usmála jsem se víc než on. Dal mi ruku na krk a přitáhl si mě blíž. O bože schyluje se k mému prvnímu polibku, nesmím to pokazit. Přivřela jsem oči a cítila jsem jeho teplý dech u mých rtů. Pomalu se jeho rty přibližovaly k mým a najednou tam byly. Políbil mě a pak se odtáhnul a usmál se. "Kaplo mi na hlavu", zasmál se a opět mě políbil. Rozpršelo se a my jsme se ještě 5 minut líbali. Bylo to překrásné. Pak jsme se rozloučili a já jsem štěstím zářila. Alex, kluk mých snů se se mnou líbal a ještě k tomu v dešti. Bylo to úžasné, nejlepší den mého životu.

Dala jsem si sprchu, vlezla jsem do postele a zapnula jsem facebook. Díkybohu, že jsem se dneska nemusela do ničeho učit, jibak by se toto vůbec nestalo. Přišly mi 2 zprávy. Sophi: "Tak co, jak to dopadlo? :-*" Odepsala jsem ji: "Líp to dopadnout nemohlo, povídali jsme si a při loučení jsme se líbali, v dešti! <3" Pak jsem otevřela tu 2. zprávu, od Alexe: "Dneska to bylo úžasné :O :-*" "To bylo <3" odepsala jsem. Pak mi napsal, že doufá, že to zopakujeme a já už jsem potom šla spát. Dneska se mi usínalo ještě líp než včera! To je snad sen! Jsem zamilovaná až po uši!

Doufám, že se vám to líbí, dává mi to dost zabrat. Až tady bude pár reads, přidám další část :-*

Vaše El. <3