Děsivé Prázdniny

zlověstná chata

Klepnutím sem začneš psát

Prohledali jsme všechno co jsme mohli okolo chaty i pokojů, ovšem zapomněli jsme na sklep a půdu. Byli jsme vytřepaní strachy že by jsme tam šli, ale museli jsme najít Zaka. Mike se bál jít jako první řekla jsem si že je ještě větší holka než já. Vyšla jsem vytahovací schody a uviděla žárovku, tak jsem si rozsvítila. Nic prazvláštního tam nebylo jen pár starých věcí plné pavučin, prachu a špíny. Slezla jsem dolů a napadlo mě že najdeme sklep. Hledali jsme a hledali, Napadlo mne že v něktrých filmech jseou sklepy jako tajné dveře pod koberci, zvedali jsme všechny koberce, koberečky i podložky než jsme našli vchod. Vešli jsme do sklepa, byla tam obrovská tma. Mike škrtl zapalovačem. „Budiž světlo" zvolal. Zasmála jsem se hledali kde by mohl být. Mezi starými věcmi jsme našli tajné dveře, báli jsme tam vstoupit do nich, ale byla to jediná možnost, byli jsme prostě zoufalí. Vešli jsme a uviděli Zaka. Byl na něm prach a padlá rozbitá židle pod ním. Viděli jsme na zemi menší kaluži krve ve které ležel, hned nám došlo že ta krev je jeho. Měl zničené podélné roz trhlé tričko, byly vidět škrábance na jeho svalnaté, ošlehané sluncem hrudi. „Dýchá! Vykřikla jsem, musíme ho dostat pryč hned!" „To je přeci jasné Sam, ale podívej něco si četl, vezmeme to sebou." „Dobře, ale nejdřív Zak, musíme rychle!" Popadli jsme ho já za ruce a Mike za nohy. Vynesli jsme ho ze sklepa a položili na jeho postel. Mike ještě došel pro tu knihu zavřel všechny dveře a zamčel. Mezitím jsem si z batohu v mém pokoji vytáhla lékárničku. Začala jsem mu čistit rány a on se mi probral. „Aaaa..." Zakřičel Zak. „Zklidni se zaku jsou to jen rány které ti čistím" řekla jsem. Zak byl zase tiše a držel to. Byla jsem celá bez sebe že ho vidím poprvé bez trička, netušila jsem že má tak svalnatou a hezkou hrud' a jak jsem mu ty rány čistila, bylo to prostě hezké. Zavázala jsem mu hlavu a zastavila krev, cítila jsem jak už je klidný. Celý den jsme u Zaka seděli a starali se o něj. Celý ten den jsme si povídali. Zjistila jsem proč je tak smutný, po většinu času tichý, záhadný a celkově spíše introvertní. Řekl mi „když jsem byl menší doma mě bili, můj otec byl velký psychopat a nebral prášky, několikrát u nás byla policie, má matka díky němu skončila v nemocnici a já byl přesunut do dětského domova. Když se mi matka uzdravila byl jsem doma s ní, otce sice zavřeli, ale ve škole se mi smáli...měl jsem kdysi jednoho kamaráda co o tom od začátku věděl, věřil se mu, ale jednoho dne mne zradil. Proto jsem tak tichý a nechci moc o sobě mluvit...díky tomu co se dělo jsem začal chodit na disco a začal pít, brát drogy a kouřit. Přestoupil jsem na jinou školu kde jsem potkal tebe a pak přišel Zak. Víš ty jsi jediná se Zakem komu ted' mohu důvěřovat i když jsem velmi opatrný. Z toho všeho jsem se dostal jen díky vám dvoum a také jsm díky zakovi přišel na to, že jsem asi gay." „Miku to je neuvěřitelné už chápu proč jsi takový jaký jsi, díky za vysvětlení." „Není za co Sam, jen to prosím neříkej Zakovi že ho mám až moc rád a to celé co jsem ti povídal...hlavní ted' je aby se prohral. Jo a jestli nevadí tak si půjdu lehnout." „Dobrou Miku" zvolala jsem. Vrtalo mi to celé hlavou, jak jsem si toho nemohla všimnout? Co mi unikalo? Nevím jediné co jsem si přála bylo aby se Zak probral. Bylo už pozdě a mě se chtělo spát, zhasla jsem lampičku, sedla si do křesla a usnula s jeho rukou na mém stehni. Slunce mne ráno probralo, jemně mi svítilo na obličej a hřálo. Zak se mi zdál v pořádku tak jsem se ho snažila probrat. Zašeptala jsem mu do ucha „Zaku je ráno vstávej" Zakovy oči se otevřely. Hned jak mě viděl měl úsměv na tváři. Pomalu ke mně natáhl ruku a položil ji na mou tvář. „Jsem rád že tě mám" sdělil mi. Usmála jsem se a přivedla Mika. Řekl jsem Sam jestli by nemohla jít na malou chvíli odejít. Jakmile odešla začal jsem mluvit jak se co stalo a tak dále. Když už jsem mu řekl všechno a zeptal se jestli něco nechceš ještě vědět...nemohl ani mluvit jenom tam seděl s otevřenou pusou a nic. Sam už se vrátila a napadlo ji jestli se nechci jít projít. Zkusil jsem vstát a povedlo se, šel jsem na terasu ze které byl vidět výhled, který jsme obdivovali všichni. Opřel jsem se tam o zábradlíčko které tam bylo a díval jsem se. Napadlo mě co si takhle zaplavat v tom jezeru co je pod námi, ve chvíli kdy jsem se chtěl vrátit jsem zaslechl výkřik z lesa. Chtěl jsem za tím hlasem jít, ale utichl. Po tom křiku jsem si myslel že bude klid, ale mýlil jsem se. Po ustání toho strašného křiku bylo slyšet jen praskání, myslel jsem že to jsou stromy, zamyslel jsem se co když jsou to kosti? Běžel jsem hned do chaty zpět, abych to sdělil ostatním, ovšem nemohl jsem je najít. „Určitě se schovali do skříně" řekl jsem si. Otevřel jsem skřín' a opravdu tam byli. „Slyšeli jste to taky?" Zeptal jsem se. „J -jo slyšeli a tak jsme se schovali" řekl Mike. Pomohl jsem jim vylézt a abychom se všichni uklidnili tak jsme si šli pro alkohol, samozřejmě jsem si vzal whiskey a Sam si dala se mnou. Mike odmítl, nad něčím přemýšlel, určitě nad těmi zvuky. Zašel jsem za nimi a chtěl si o tom promluvit, moc se jim nechtělo, ale nakonec jsme se domluvili že se na to místo půjdeme podívat. Vzali jsme si potřebné věci jako byli třeba lana, baterky, skoby kdybychom chtěli lézt po skále, pití a nějaké to jídlo, dýky, zapalovače a další...hned jsme vyrazili za strašnými zvuky co se linuly z toho lesa pře naší chatou, na druhé straně jezera kam jsme se pořád dívali. Procházeli jsme okolo jezera kam jsem se s ostatními chtěl zchladit. Zastavil jsem se a navrhl to „nechcete se zchladit? Ale až se vrátíme" ještě jsem dodal. „Hm no, já ne" řekla Sam. Zeptal jsem se „proč?" „No já si zapomněla plavky." „No a? Já taky a stejně půjdu." No škoda ty jo, pomyslel jsem si, ale to bylo ted' vedlejší, šli jsme dál a do kopce. Už se smrákalo a mi se chtěli vrátit. Rozsvítili jsme si baterky, když tu najednou jsem se zadíval na strom, nevím proč něco na něm bylo zvláštního. Došlo mi to, na stromě byl vyřezaný znak a na dalších 6 taky. Bylo to do kruhu, bál jsem se podívat dolů, ale udělal jsem to. „STOJÍME KURVA V KRVI !!!" zakřičel jsem, ale bylo to špatné rozhodnutí. Okamžitě mi došlo že je to pentagram, „honem, honem, musíme okamžitě zmizet!" rychle jsem řekl. Utíkali jsme hned pryč z toho místa k chatě. Ovšem co jsme začali uslyšeli jsme hluboké a silné kroky, které se ozývali za námi. Přidali jsme do kroku. Už jsme byli blízko jezera zahlédl jsme ho, v mžiku se y dunivé kroky zrychlili a šli hned za námi, mysleli jsme že nás to chytí. „Skočíme do jezera to je jediná možnost, než by jsme to oběhli tak nás to chytí!" řekl jsem udýchaně. Skočili jsme tam. Otočil jsem se abych viděl tu stvůru co tam žije. Měla krvavě červené oči, vypadala jako srostlé kmeny, mech, tráva a větve. Měla obrovské silné nohy s velikými drápy, které byly od krve, avšak menší byt' silné ruce se čtyřmi prsty a malý ocásek zřejmě s jedovými hroty. Zadíval jsem se mu do očí, po malé chvíli odběhlo monstrum zpět do lesů. Vylezli jsme z vody. Mike dostal panickou hrůzu a běžel se schovat do chaty i s věcmi. „Tak co chceš si se mnou zaplavat při měsíčku?" zeptal jsem se Sam.