7.

30 3 0
                                    

Vyhrály 4:2 a ja seděla u stánku s občerstvením a čekala na Dana a ostatní než půjdou.
"O muj bože Mirda sem jde teď se ukáže jestli si mi pamatuje nebo ne." začal s ničeho nic můj mozek vyvádět.  Zastavil se akorát předemnou a bavil se s Danem a Karlem.
"To teda znamená že ja si jeho pamatuju ale on mě ne? " začala jsem smutnět a litovat toho že jsem se na dnešek těšila.  "Asi už půjdu domů "zvedla jsme se z lavičky a odešla cestou k našemu domu. Dan ani nějak nestihl zareagovat.

Takže to fakt má znamenat to že ja a moje citi jsou zničený. On měl něco co ve mě probudilo nějaké ty city a lásku,  u nikoho jsem zatím nic takového necítila. Je to zvláštní jak jediná věc která se vlastně ani nestala může tak bolet.

Fotbalista Kde žijí příběhy. Začni objevovat