Bolestná láska

Zrada

„Mery počkej, musím ti něco říct a myslím že je to důležitější“ přerušil ji adam a přitom se jí zadíval do jejich nevinně lagunově modrých očí. „Jjá, mu musím se ti k k něčemu přiznat“ vyhrkl ze sebe Adam koktavým hlasem. Mery se na něho podezíravě, ale zároveň nechápavě podívala „Adame co se děje?! Ale pravdu“ Adam sklopil hlavu, aby nemusel vidět ten nevinný pohled té krásně holky, kterou už jeden chlap škaredě zradil, a on by teď musel vidět jak znovu trpí. To za žádnou cenu nemohl připustit. „Ale nic to je blbost“ snažil se pousmát. „Dobře no, ale kdykoli mi to můžeš říct od té doby co odjel David tak jsem byla na dně pomáhali mi všichni, ale na té sesterně jsi mi pomohl ty nejvíc řekl jsi mi tam věci, které mě nakopli no a pak se to zvrtlo v líbání a bylo to, ale já tě od té doby miluju, všichni si asi myslí, že kvůli tomu líbání, ale já tě miluju, protože to co jsi mi řekl ty mi nikdo ještě neřekl, miluju tě Adame a nikdy tě nechci ztratit. Můžeš se mi kdykoli, kdekoli a s čímkoli svěřit. Takže já jsem řekla asi vše.“ mery se na něho podívala zrovna kdy se na ni podíval i Adam „Adame lesknou se ti oči“ pousmála se Mery, protože ji to dojalo, že by Adam brečel kvůli ní a zamyslel se nad tím co mu řekla. „Mery já tě podvedl“