Velké kapky deště dopadaly na cestu a foukal silný vítr. Typické počasí pro Londýn. Všechno bylo jako obvykle, lidé spěchali do práce nebo se prostě jen procházeli. Žili si svůj poklidný život, opakovali každodenní rutinu. Stěrače na autech byly zapnuté bez přestávky aby umožili řidičům alespoň nahlédnout na okamžik na cestu. Život na ulicích ubíhal pomalu což se však nedalo říci o nedaleké nemocnici, kam právě přivezli dívku. Její tvář byla zjizvená, škrábance se táhly přes jemnou pokožku. Hnědé vlasy byly zplihlé od deště a rozházené po nemocničním lůžku. Bledá ruka jí bezvládně spadala dolů, zatímco záchranáři se snažili co nejrychleji ji dostat na operační sál. Několik doktorů běželo vedle jejího stále bezvládného těla a pořvávalo na sestřičky rozkazy. Zabočili na chodbě do poslední zatáčky a rychle otevřeli dveře na operační sál, které se za nimi ihned zavřely. Právě začal boj o dívčin život.
Mladík seděl na gauči a prohrábl si své hnědé kudrnaté vlasy a popotáhl za konečky. Litoval toho, co udělal toho co řekl. Zvedl se z koženého gauče a nervózně přecházel po místnosti. Už to byl nějaký čas, co odjela. Začínal o ni mít strach.
Flashback
Mladík naštvaně bouchl dveřmi, až dívka nervózně sedící v křesle u televize nadskočila. Sundal si svůj kabát a doslova ho odhodil na věšák. S botami se neobtěžoval a vešel rovnou do obýváku. Dívka stočila pohled k vytočenému Harrymu a začala si hrát se svými prsty v klíně. Věděla, že je zle. Zároveň ale věděla, že jí neublíží. Alespoň ne fyzicky. Jeho oči žhnuly zuřivostí. V jeho hlavě byl naprostý chaos, nevěděl, co si má myslet. Moc dobře si pamatoval, co viděl, ale nechtěl tomu věřit. Jeho srdce bylo zlomené ale zároveň v něm panoval hněv. Dívka se postavila a zvedla pohled ke svému tolik milovanému příteli.
,,Můžeš mi to vysvětlit!?'' rozkřikl se na ní a dívčin pohled vypadal překvapeně. Nikdy na ni takhle nekřičel.
,,Harry uklidni se. Co ti mám vysvětlit?''snažila se znít klidně, ale vůbec se jí to nedařilo. Její hlas zněl roztřeseně.
,,Ty ještě budeš dělat, že nevíš?!''křikl na ní znovu a rukama si vjel do vlasů. Začal nervózně rychlým krokem chodit po obýváku.
,,Harry uklidni se prosím tě!''teď už zvýšila hlas i dívka. Chování Harryho ji vytáčelo.
,,Já se mám uklidnit?! Já?''odfrkl si a zastavil se pár kroků od ní.
,,O co tady celou dobu vlastně jde?''zeptala se ho.
,,Myslíš, že jsem neviděl, jak se cucáš s tím zmrdem Patrikem?''pohledem se zabodl do jejích překvapených očí.
,,Tak o to ti celou dobu jde? Nic to nebylo Harry!''rozhodila rukama. Kudrnáč se znovu jen uchechtl.
,,Viděl jsem, jak si cpete jazyky do krku!''
,,Harry já se ho snažila odstrčit. Nechtěla jsem to. Miluju tebe!''slzy se jí tlačily do očí.
ČTEŠ
Forgive||h.s|| ✔️
Fanfiction''To co jsme měli si uvědomíme teprve až když to ztratíme'' Tento citát by dokonale vystihl Harryho situaci. Kvůli své výbušné povaze někoho málem ztratí. A dá mu to životní lekci na kterou nikdy nezapomene. Niall Horan → dokončeno Zayn Malik → do...