• prolog •

23 5 0
                                    

Když se ponoříte do hluboké říše snů, nebo když se s loďkou odrazíte od břehu a hladce plujete po hladině. To jsou ty skvělé momenty vašeho života, které si užíváte plnými doušky.

A přesně takhle si život užívala i ona.

Před tou jednou osudovou nocí, kdy se zanořila do svého snu příliš hluboko a už nemohla najít cestu zpět.

"Znáte Červenou Karkulku?" zeptala by se vás

A vy byste samozřejmě odpověděli kladně.

Ale kdyby se vás někdo zeptal, jestli znáte Tu dívku s růží ve vlasech, nevěděli byste.

Jenomže ona nechtěla upadnout do zapomnění.

Stačilo, že upadla do hlubokého snu, ze kterého se nemohla dostat.

Že ji v její loďce strhl silný proud a ona nevěděla, jak se bez vesel, která zůstala na břehu, dostat zpět...

Tohle ale není příběh o Šípkové Růžence, jak jste si možná už začali myslet.

Protože ona neusnula. Ne doopravdy. A ani jí na pomoc nepřispěchal žádný princ na bílém koni.

Ona upadla do snu, který se stal jejím životem.

A byla to právě ona sama, kdo se se vším musel vypořádat.

Protože tu pro ni nebyl žádný princ, který by místo ní prosekal cestu srtze ostré trní.

Nebyl tu nikdo, kdo by za ni napravil její chyby.

Alespoň zatím...

Dívka s růží ve vlasechKde žijí příběhy. Začni objevovat