Proč já?

♥1♥

Je pondělí ráno a já se jako vždy jdu chystat do školy, konkrétně do nové. Musela jsem přestoupit tam kam chodí můj bratr James, protože jsme se přestěhovali. Jako každé ráno jdu jako první do koupelny, kde ze sebe udělám člověka. Potom Sejdu dolů po schodech kde je cítit vůně palačinek na snídani. "Dobré ráno" řekla jsem na uvítanou. "Dobré" řekli všichni na raz. "Tak co, jak se těšíš do školy?" zeptala se mě mamka. "Ale jo, celkem jo" řekla jsem s falešným úsměvem na tváři, popravdě se mi tam absolutně nechce, radši bych uklízela celý dům než abych byla tam. 

 "Jamesi  poď už!" zařvala jsem na bratra. Vyšli jsme z baráku a nastoupili do auta, kde jsem celou dobu přemýšlela o tom, jaké to tam asi bude. "Neboj je to tam v pohodě" otočil se na mě bratr a pousmál se. "Snad jo, ale mám takový divný pocit" odpověděla jsem a oddechla si. Po pár minutách jsme dorazili před vchod školy. "Tak jsme tady" řekl James a já jsem se na něho podívala, jako bych šla na popravu. "Bohužel" řekla jsem podrážděně. Hned po tom co jsem vystoupila z auta, jsem před sebou viděla partu kluků která se blížila k nám. 

"Zdar Jamesi" pozdravili ho ti kluci a podívali se na mě. "Kdo to je?" Zeptal se jeden s těch kluků. "Tohle je moje sestra Amy" odpověděl s úsměvem. "Aha už jsem si myslel, že jsi si našel novou holku, je fakt pěkná" řekl blonďák s hezkýma očima. "Je ale není pro vás jasný?" odpověděl hned James. "Jasný neboj" zasmáli se. "No nic tak já už asi půjdu jo?" zeptala jsem se. "Dobře a víš kam?" ptal se s trochou strachu. "Ano vím neboj nejsem malá" Pousmála jsem se a šla do školy.

Hned jak jsem vstoupila do školy tak jsem měla namířeno k ředitelce. Po chvíli jsem došla ke dveřím a zaťukala jsem. Ze dveří vyšla milá paní s úsměvem na tváři. "Ty jsi Amy že?" podívala se na mě s úsměvem a já jenom přikývla, na souhlas. "Dobře pojď se mnou, ukážu ti tvoji skřín a třídu" řekla mile a šli jsme. Po celé prohlídce jsme šli do třídy, kde mě představila ostatním žákům. "Pojď si sednou ke mě" řekla jedna milá holka. "Můžu?" pro jistotu jsem se zeptala. "No jasně že můžeš" usmála se a já jsem si přisedla. Po hodině jsme se seznámili. Ta milá holka se jmenuje Emily a je jí taky 16. 

Zazvonilo na další hodinu, ale já jsem měla ještě zbytek věcí ve skříni, takže jsem se omluvila a šla ke svojí skříni. Když jsem tam došla, vzala jsem si věci a zavřela skříň, najednou se tam někdo objevil. Když jsem viděla kluka s tmavýma očima něco se ve mě hýblo, nebo jak to mám nazvat. "Ahoj" řekl tajemný kluk. "A ahoj" řekla jsem s nejistotou v hlase. "Já jsem Timothy ale můžeš mi říkat Timy jestli chceš. "Aha, já se jmenuji Amy" odpověděla jsem. "Já už musím jít" hned jsem řekla a odešla.

Po škole jsem přišla domů a jako první co jsem udělala bylo to, že jsem se zavřela v pokoji a přemýšlela nad Timothym. Bylo to zvláštní nic takového jsem nikdy před tím nezažila....

•••

Takže, tohle je první začátek téhle knížky. Snad se vám první část líbila.

A moc se omlouvám za chyby. 

Pokusím se další část vydat co nejdřív.♥