A fallen hero (POZASTAVENO)

page 1#

Marinette

Probudil mně budík že musím do školy. Dnes jsem měla obzvlášť dobrou náladu. Asi to bude tím večerem.

Flashback

Kocour mi řekl abych byla ve 22:00 na vrcholku Aifelovky. Je 21:50 tak jsem se transformovala a za pět minut jsem byla před Aifelovkou. Už jsem tam viděla Kocoura jak mně tam vyhlíží. Trochu si pohrajem. Potichu jsem vylezla na věž a byla jsem za Kocourem který o tom nemá ani tucha. Potichounku jsem šla k němu blíž. Už jsem byla hned za ním tak jsem se nadechla a řekla. ". Baf!!" Leknutím povyskočil a hned se otočil. "Víš jak jsem se lekl?!!" Zakřičel na mně. Nečekal jsem že na mně tak vyjede. "P-promiň." Zklopila  jsem pohled. On si to asi uvědomil a hned mně objal. Objala jsem ho nazpět. "V pořádku." Řekl a odtáhl se. "Co jsi potřeboval?" Zeptala jsem se. Posadil se a ukázale na místo vedle sebe. Posadila jsem se. Díval se pořád před sebe. Chtěla jsem aby se podíval na mně. Vzala jsem  jeho hlavu do rukou a podívala jsem se mu do očí. "Noták mi to řekni. Prosím." Pustila jsem ho. "Beruško od první chvíle co jsem tě potkal jsem věděl že jsi vyjímečná. A aji jsi. Vždy jsi mi pomohla a podržel a mně v nejtěžších případech. I když jsem byl kouzlem proměněn do růžového tak jsi mně poznala a uvěřili mi. Jsi pro mně vše. Nikdy bych si ale ne pomyslel že to dokážu říct ale já ....jsem se do tebe zamiloval." U toho se mi pořád díval do očí a já jemu. Má je tak nádherné. Jsou jako dva diamanty zářící ve tmě. Po několika letech být s nim v týmu mě začalo bavit víc a víc. Začala jsem ho mít i víc ráda. Nikdy jsem si nechtěla ale připustit že ho miluji. Jak jsem se mu divala do očí tak jsme se začali pomalu přibližovat. Věděla jsem že tam dole jsou lidi a budou si nás fotit ale mě to bylo úplně jedno. Pořád jsme se přibližovali. Byly jsme odsebe pouze jeden centimetr. Nemohla jsem odolat. Spojila jsem naše rty. Přítahl si mně k sobě víc a tím polibek prohloubil. Já tu kočku miluju. Po minutě jsme se odtáhli. Dívali jsme se do očí toho druhého a u toho se usmívaly. "Miluju tě." Řekl a mně to nahnalo slzy do očí. "Já tebe taky." Řekla jsem a zase jsem ho políbila.

End of flashback

Rychle jsem se převlékla a šla se nasnídat. Snídani jsem do sebe naházela a vzala si pár sušenek pro Tikki. Jak jsem byla připravená tak jsem vyšla ke škole. Ještě tam nikdo nebil. Napsala jsem tedy Alyi.

(Al-Alya
M-Marinette)

M-Alyo kde jsi? Čekám na tebe před školou.
Al-Už jdu. Stala se tu pouze nějaká bouračka. Budu tam za deset minut.
M-OK. Ale i tak si pohni.
Al-Jj.

A vážně byla tu do deseti minut. "Ahoj Alyo." Skočila jsem jí kolem krku. "Ahoj kočko. Co pak se stalo že jsi šťastná jako jednorožec na duze?" Hned jsme dostali záchvat smíchu. Ješte jsme se bavili aspoň půl hodiny ale pak zazvonilo. "Tak pojď." Řekla když šla směr třída. "Už jdu." Doběhla jsem jí hned hned před třídou. Když jsme otevřely dveře tak jsem hned vyděla celou třídu jak stojí kolem lavice úplně vzadu. "Co se tam děje?" Zeptala jsem se Alyi ale ona už byla v houfu kolem té lavice. Radši jsem šla na svoje místo a nachystala jsem si věci. Za pět minut zazvonilo na hodinu a všichni si šli sednout na svá místa. Když odešly od té lavice měla jsem pohled na jednu holku. Prohlíželi jsem si jí ale ona si toho všimla. Jak se na mně podívala tak jsem otočila zrak na přicházející učitelku. "Donrý den žáci. Jak jste si mohly všimnout je tu naše nová spolužačka. Pojď se nám prosím představit." Dořekla a ta holka v zadu se postavila šla si stoupnout před tabuli."Ahoj jmenuji si Lila Rosi. Přijela jsem v sobotu do Paříže. Zatím se mi tu líbí. Slyšela jsem ze jsou tu i superhrdinové a padouši. Miluju superhrdiny. Jinak doufám ze z nás budou přátele." Dořekla a usmála se.

Adrian

Lila se na mně pořád cpala a objímala mně. Jsem na to ale zvyklí od Chloe. Přijel jsem domů a šel hned do pokoje. Musel jsem si vzpomenout na večer. Já tebe taky. Musel jsem se usmát. Moc dlouho to netrvalo protože jsem slyšel z venku velkou ránu. "Plaggu kde jsi?" Zavolal jsem. Hned jsem ho uviděl jak se cpe tím hnusem. "Co chceš?" Zeptal se. "Jednu věc. PLAGGU DRÁPKY!!" Řekl jsem. "Nééééééééééééééééééééééééééé!!" Zakřičel ještě před tím než ho můj prsten vtáhl dovnitř. Když jsem našel padoucha tak jsem se musel zasmát. Byla to nějaká přerostlá žába. "Hej žabko co tu chceš?!" Uslyšel jsem volat Berušku. "Vaše mirácula." Řekl a vystřelil na mně jazyk. Bylo to divmý ale šlo ho porazit. Akumu měl v kloboučku který měl na hlavě. "Pec-" Beruška mně nenechala domluvit protože mně políbila. Jak se odtrahla tak zasmála. "Tohle si nechám líbit." Řekl jsem, přitáhl jsem si ji k sobě a políbil. "Už musím Kocourku." Řekla jak jsem ji pustil. "Tak zase příště má dámo." Odskákal jsem do svého pokoje a detransformoval se. "To byla ale jízda." Řekl jsem když jsem si lehl do postele. "Aco mi třeba dat camembert?" Ozval se Plagg. Otevřel jsem šuplík kde jsou ty jeho camemberty a jeden mu hodil. "Díky." Řekl a hodil si ho do pusy. Bylo 20:27 a já nemohl pořád usnout. "Plaggu..... jsi vzhůru?" Zašeptal jsem. "Co zase chceš Adriane?"  "Potřebuju si pročistit hlavu. Nebude ti to vadit?"  "Ne nebude."  "Plaggu drápky." Šeptl jsem a tím jsem se transformoval. Procházel jsem se noční Paříží. Když jsem byl poblíž domu Marinette tak jsem si někoho všiml na jejím balkónku. Když jsem byl blíž tak jsem poznal že to je Marinette. Opírala se o zábradlí. Potichounku jsem k ní došel a zakryl oči. "Kdo jsem?" Uchechtla se. "Co tu děláš Kocourku?" Kocourku? Že by mně princezna mněla ráda? Pomyslel jsem si když jsem jí sundával ruce z očí. Asi si už uvédomila co řekla trochu sčervenala. "Jen se tu tak procházím a najednou tě tu vidím jak tu stojíš. Chtěl jsem si s někým popovídat." Posadil jsem se na to její lehátho a ona vedle mně. Položila si hlavu na moje rameno. "Aha... A jak ti to klape s Beruškou? Nějaký pokrok? Třeba.......pusinka??" Podívala se na mně. Já byl snad rudej až za ušima. "Ty se snad znáš s Beruškou že to víš?" Zasmála se. "Hah. Kéžby. Ani ji pořádně neznám. Vlastně..." Postavila se a pak si zase sedla. Ale mně do klína. Zrudl jsem ještě víc. "Já vím všechno co se dělo mezi tebou a Beruškou. Ale neboj nikomu to neřeknu když mi něco dáš." Podíval jsem se na ní. "A co to bude?" Pousmála se. "Zavři oči a dělej to co ti řeknu ." Řekla. "Hmmmm.....proč?" Pousmála se. "Proto. Tak je už zavři." Když jsem je zavřel tak jsem cítil že si přesedla. Ale pořád seděla na mně a já rudl a rudl. "Marin-" Nenechala mně to doříct protože mně políbila. Nemohl jsem ji od sebe odtrhnout protože se mi to líbilo. Sakra vždyť máš Berušku a ty tu líbáš Marinette!! Řval na mně jeden hlas. Já vím ale když jí odsebe odtrhnu tak to všem řekne a navíc..... se mi to líbí. Řekl zase druhý hlas. Marinette si mně přitáhla k sobě víc. Nemohl jsem odolat. Přidal jsem se. Usmála se do polibku. Pomalu ze mně slezla a pořád mně u toho líbala. Vzala mně za tu rolničku a tím mně donutila se postavit. Couvala a já ji následoval. Narazila do zábradlí na které se posadila. Odtáhla se aby se mohla nadechnout. Otevřel jsem oči a podíval se na ni. Byla udýchaná a celá rudá jako já. "P-promiň. J-já vím ž-že máš B-Berušku ale j-já..." Nedořekla to protože se rozbrečela. Objal jsem ji a to pevně. "Šššš. To je v pořádku. Nikomu to neřekneme. Slib mi to." Nechtěl jsem aby se to Beruška dozvěděla jinak by mně zabyla. "S-slibuji. Z-zůstaň tu s-se mnou p-přez noc. P-prosím." Pouze jsem přikývl. Vzal jsem si ji do náruče a chtěl odnést do postele. Ale najednou mně zastavila. "Alya....." Řekla a někam ukázala. Když jsem se tam podíval stála tam Alya. "To snad ne." Jak si všimla že se na ni dívám vražedným pohledem tak se rozběhla směrem domů. Rychle jsem se zase otočil a odnesl Marinette do postele. Položil jsem ji do postele. Ona se hned zachumlala a udělala místo pro mně. Pousmál jsem se a lehl si za ní. Začala se klepat tak jsem jí objal a víc přitiskl k sobě. "U mně jsi v bezpečí. Neboj se." Řekl jsem a dal jí pusu do vlasů. "Já vím. Ale co ty a Beruška? Vy dva spolu přece chodíte ne?" Řekla a podívala se na mně. "Já vím ale to mi nebrání abych trávil čas s tebou princezno. Dobrou noc." Řekl jsem a dal jí pusu na čelo. "Dobrou." Řekla z posledních sil a hned usla. Za deset minut jsem usnul také.
-——————————-———————————————————————————————
Tak doufám že se vám první kapitola líbila. Zatím to ale není nic moc ale potom se to nějak vyvine.

A já se loučím. RENJA❤️❤️