Padlý vlkoanděl

Kapitola 26

Pohled Aki
Vzbudila jsem se okolo 6 hodiny ráno.. Už jsme tu druhy nebo třetí den.. *musíme se ocud dostat* řekla jsem si v hlavě a přihlížela si místnost.. Byla to středně velká místnost která měla jen jedno okno které sem provádělo světlo. Jedny ohromné dveře ze kterých přicházeli a odcházeli andělé. Železné popruhy do kterých mě připoutali hned první den a osm židli na kterých seděli kluci a Ary. Chodila jsem potichu ale moje drápky dělali klapavý zvuk a odrážel se po celé místnosti.. Nechtěla jsem nikoho probudit ale bohužel jsem probudila HoSeoka.  Celý rozespali si sednul a díval se na mě než mu došlo že před ním sedí vlk a ne já.. "Proč nespíš " řekl jsem se na něj dívala svýma očima.. "Ty nemůžeš mluvit? ". Jen jsem zakývala na nesouhlas hlavou "ale rozumíš mi" na to jsem zakývala znova ale na souhlas.. "Dobře " řekl a přešel ke mě.. Pohladil mě po hlavě a přešel k malému oknu "myslíš že se někdy dostaneme ven? " na to jsem už byla přeměněna "to nevím ale zařídím to tak aby jste se dostali aspoň vy ven.. "Ale co potom ty? " zeptal se mě.. "Já bych si nějak poradila jsem vlčice.. " "to si jo ale i vlci můžou selhat " řekl "neboj nikdy neselžu" řekla jsem a přátelský jsem ho objala..
Když v tom zaskřípali dveře a všichni se probudily a my jsme se od sebe odtrhli.. "Takže tohle je tvůj kluk? " zeptal se "ne " řekla jsem.. "Tak který? " zeptal se "co tě to zajímá opelichané kůře " řekla jsem při drzle.. "Nebuď drzá jinak se může stát něco nepříjemného " řekl a šel pomalým krokem ke mě.. Přeměnila jsem se a začala vrčet.. Zastavil se. "Myslíš že tohle na mě platí? " jen se zasmál a začal se ke mě zase přibližovat.. Zavrčela jsem a scvakla zuby až to slyšeli i kluci s Ary.. Už byl u mě a u ostatních.. "Řeknu ti jedno neuchráníš  je všechny " zasmál se a ty hle mi nasadil obojek s vodítkem a už mě táhnul někam neznámo daleko od ostatních daleko od NĚHO od Joona " pusť te ji!!!  " "Nechtějí být " řvali jeden přes druhého jen jsem se podívala na ně ze smutnýma očima.. Nesnažila jsem se věděla jsem že ti nemá cenu..

Pohled Ary
Když mojí sestru tak ti andělé odešli a nechali máš tady.. "Kam jí odnesli?  co jí udělají? "Zeptal se Kookie "nic ji nedělají jestli ji něco udělají tak jim udělám něco já! " řekl NamJoon naštvaně. "Myslím že ty bys mu nic neudělal.. Viděl si jak vzal Aki.. " řekl YoonGi jen si pro sebe něco zamumlal a přešel k oknu.. "Myslí te že utečeme? " zeptal se kookie "neboj Aki něco vymyslí a utečeme " řekl Jin a přitiskl si ho víc na sebe.. Přišla jsem k Taemu a sedla si na jeho klín.. "Bojím se "zašeptala jsem a přitiskla se na něj " Neboj jsem tu s tebou a ochraním tě " řekl a objal mě okolo pasu..

Pohled Aki
Odtáhli mě do nějaké místnosti kde byli nějaké různé přístroje a tak.. "Proměn se" přikázal mi.. *si myslí že ho poslechnu? * řekla jsem si v duchu "nebudu to opakovat dvakrát!! " zařval ale se mnou to ani nehlo.. "Když to nepůjde po dobrým tak to půjde po zlým " řekl a vytáhl bičík a pleskl mě přes záda.. Nic jsem ze sebe nevydala "takže ty takhle jo?  Dobře trochu si pohrajeme " řekl a ještě jednou mě pleskl přes záda na to stejné místo jako předtím.. Nic.. A takhle pokračoval dokud jsem nespadla na zem bolesti a kňučela jsem. "Máš dost ty nevděčnice!! " zařval a podíval se do mých očí.. Jen jsem zavrčela a postavila jsem se ze všech sil.. Klepali se mi trochu packy ale ustala jsem to. Když mě chtěl znova praštit tak jsem na něj zaútočila skočila jsem na něj a poškrabala jsem mu obličej.. Někdo me rychle sundal z něho a praštili mě do hlavy a tím mě omráčili.. Probudila jsem se připoutána na lehátko jako vlk nemohla jsem pohnout packama.. Ležela jsem na levém boku.. "Konečně si se probudila " řekl a přišel v rukavicích a s jehlou v ruce.. zavrčela jsem na něj a dala uši dozadu. Nehorázné se bojím jehel.. i jako vlk i jako člověk.. "Ty se bojíš? " zeptal se když viděl těm strach v očích.. " neboj nebude to bolet" řekl a píchl mě trochu jsem nepatrně zakňučela .. "A je to" řekl a odešel ode mě i s tou jehlou.. Najednou se mi zatemnilo v očích a začala jsem se chovat jako opravdový vlk...

Pohled Ary
Už to je hodina co Aki odvedli. Nevíme o ni .. Nic o ni nám nechcou říct.. "Doprdele kde jsou.. " vyštěkl NamJoon až jsme se všichni leklim. "Joone vím že ti nejde zachovat ale uklidní se.. " řekl Jimin " ano nejde to" řekl a sedl si znova na zem.. Najednou se otevřely dveře a v nich stali andělé kteří nesli vlka v náručí a hodily ho na zem.. Podívala jsem se na něj lépe a byla to Aki "Aki!! " vyjekla jsem a rychle jsem vztala z Taeho a utíkala k ni.. Když jsem k ni přiběhla a sáhla jsem ji na srst hned se probudila a začala na mě vrčet.. "Aki?.. " řekla jsem se znatelným strachem v hlase.. Postavila se na packy a začala se ke mě přibližovat a vrčet.."Aki to jsem já tvoje sestra Ary " řekla jsem požáru jsem přišla k Taemu a objala ho okolo pasu " neboj " řekl a postavil se za mě.. " Aki noták vzpomeň si! "Zařvali jsme s Joonem na stejno v jiné situaci by jsme se i zasmáli  ale ted ne..  "Aki já vím že mě slyšíš.. Tohle nejsi ty Aki " řekl NamJoon a šel k ní.. "ale si to ty máš více síly než oni jsou to smrtelníci jen obyčejní lidé " řekl nejvyšší.. "Aki vzpomeň si.. Jsem NamJoon a tohle je tvoje rodina " řekl "ne není to tvoje my jsme tvoje rodina. Oni jsou jen smrtelníci kteří tě chcou zničit " řekl a usmál se " ne není to pravda " řekl znova NamJoon. Aki se k němu nebezpečně blížila k němu a cenila zuby...

Pohled Aki
Cítím se divně. Jako bych nebyla ve svém těle přitom sem a jako bych neovládala své tělo.. A byla to pravda neovládala jsem ho. Svoje oči jsem měla černé čistě černé.. Blížila jsem se k Joonovi ale nemohla jsem se zastavit.. Ta divná věc co byla v té jehle mi brání normálně přemýšlet. Mám násilnické myšlenky a takové že mam zabít moji rodinu a přítele.. Přibližovala jsem se k ním a cenila zuby "Aki noták vzpomeň si..!! " zařval HoSeok "já se bojím " vypískl JungKook.. *noták to zvládneš.. Překonej ten pocit * řekla jsem si v duchu.. Když v tom NamJoon prohlásil vetu která mě probrala " "Aki jsem tvůj přítel.. Miluju tě!  No tak probuď se!!  Spolu to zvládneme " řekl...  Jako bych se trochu probrala a začala s tou látkou bojovat "tak pojď bojuj Aki! " řekla Ary. Udělala jsem par kroku zpět a trochu pohazovala hlavou.. "Pojď Aki zvládneš to!  Nenech se aby ses to mu poddala " řekl NamJoon.. "kurva zabij je už!!!  " zařval na ní.. "Tak je šikulka pojď " řekl NamJoon.. Najednou jsem viděla už normálně " sice si mi něco pichnul ---otočila jsem se na nejvyššího --- ale láska je silnější než cokoliv na světě!!  Miluju Joona a svojí rodinu svojí sestru!!  A nikdo mi v tom nezabrání!! "Zařvala jsem na něj a rozeběhla se na něj..

Pohled Ary
To co řekla mě zahřálo u srdce.. Je to pěkný slyšet to od své sestry.. Rozbrečela jsem se štěstím.. "Neplakej Ary neplakej.. Vůbec ti to nesluší " řekl mi  Tae když se otočil na mě začal stírat slzy z mých tváří.. Slyšeli jsme třisknu ti dveří a uviděli jsme jak Aki podepírá Joona... "Co se stalo? " zeptali jsme se a pomohli mu.. "já jsem ho kousla " řekla Aki vystrašeně a v očích měla slžičky "neboj jsem v pořádku zlato " řekl Joon a držel si ruku.. "Tae si utrhl kousek trička a zavázal tak Joonovi ruku aby to přestalo téct..

Když se to všechno uklidnilo

Pohled Aki
Seděla jsem v rohu místnosti a byla naštvaná sama na sebe.. *jak jsem mohla svému příteli ublížit? * tuhle otázku jsem si pokládala furt do kola.. "Aki? " řekl pomalu Joon " hm? " odpověděla jsem ani jsem se na něj nemohla podívat.. "Proměn se prosím " řekl udělala jsem to.. "Aki podívej se na mě --koukal se na Joona -- vidíš jsem v pořádku krev se zastavila.. Byla si naštvaná na něj chápu to. Neublížila si mi naschvál bránila si nás " " ale.. " " žádný ale jsem v pořádku ano? " jen jsem kývla "pojď sem" ukazala a sedl si na zem a mě si dal na klín "všechno bude v pořádku " šeptl a dal mi pusu do vlasu..

------------------------------------

Annyeonghaseyo ^^
Jak se líbí kapitola? 
Jinak tohle je předposlední kapitola tohoto příběhu.. Ta další  bude poslední a nebude dvakrát veselá.. Tak se na to příprav te..
U další kapitoly ^^
Luv ya!! ❤❤