We are psychopats {POZASTAVENO}

2.

Vzbudil mě Sorbon. Narozdíl od Demona je hodně aktivní. Demon si měl spíš pořídit lenochoda. ,,Co potřebuješ, Sorbone?" zeptala jsem se rozespale. Sorbon běžel ke dveřím. ,,Jo vyvenčit. Ok. Jen se oblíknu." šla jsem ke skříni. Příště musím přinutit Demona aby si Sorbona vyvenčil sám. Oblíkla jsem si černý top, džíny roztrhané na kolenou a obula jsem si černý tenisky. Popadla jsem klíče, mobil a peněženku. Koupím aspoň ostatním něco k snídani. Vyšla jsem ze svého pokoje. V obýváku nikdo nebyl. Vyšla jsem schody a otevřela jsem dveře ven. Sorbon šťastně vyběhl ven. Bylo ráno. Na trávě byly ještě kapičky rosy a slunce sotva vyšlo. Vyšla jsem směr město. Sorbon skákal kolem mě. Nemohla jsem se neusmívat. Ve městě jsem se stavila v pekařstvý. Koupila jsem Heart croassant a dvanáct housek do zásoby. V potravinách jsem ještě koupila pět jablek a Jokerovi jsem koupila nakládaný okurky. Nevim proč ale je na nich skoro závyslý. Koupila jsem veliké balení nuttely protože nám docházela. Procházela jsem se po městě a Sorbon vedle mě. Zastavila jsem se ještě v uzeninách. Koupila jsem Sorbonovi dvě klobásy. Vracela jsem se zpátky domů. Najednou jsem ztuhla. Na druhé straně ulice byl můj otec. Sorbon se taky zastavil. Koukl se taky na mého otce. Zavrčel. Určitě poznal že je to špatný člověk. Můj otec se na mě otočil. Ryche jsem odvrátila zrak a svižným krokem jsem šla domů. Sorbon šel taky. Doma jsem položila nákup na stůl. Začala jsem ho vyndavat z tašek. Přišla za mnou Heart. ,,Brý ráno." ,,Dobrý." řekla jsem a podala jsem jí croassant. ,,To je pro mě? Moc děkuju." vzala si ho a zakousla se do něj. Opekla jsem si toast kterej nám už taky docházel. Budu je muset taky dokoupit, pomyslela jsem si. Namazala jsem na něj zbytek nuttely a dala jsem do lednice tu novou. Sorbonovi jsem dala jednu klobásu a zakousla jsem se do svého toastu. Po chvíli přišel Joker. ,,Koupila jsem okurky." ,,Co?! Fakt?! Nikdo mi je nesežere." ,,Ok. Stejně si je vždycky snědl ty." řekla jsem a dál jsem se věnovala svému toastu. Furt jsem myslela na otce a vařila se ve mně krev. Pak přišly obě Rose. Jsou furt spolu. Taky si daly toast s nuttelou. Nakonec přišel i Demon. Nevypadal ospale. Vypadal normálně. Samozdřejmě, normálně na jeho vkus. Po snídani jsme se zase rozešli do svích pokojů. Já jsem si pustila do sluchátek hudbu, lehla jsem si na postel a začala jsem si číst.
Po dvou hodinách se ozval Joker. ,,Co chcete dneska dělat?" ,,Spát." odpověděla mu Heart a já jsem se zasmála. ,,Nebo si můžem jít půjčit film." navrhla jsem. ,,A cestou by jsme se mohli i najíst." doplnila mě Heart. ,,To by šlo. Co na to ostatní?" zeptal se Joker. ,,My půjdeme." řekly Rose. ,,Ok. Já taky. A i Sorbon." ozval se Demon. ,,Tak jo bando. Za deset minut vyrážíme." ,,Stejně se vždycky čekán jen tebe, Jokere." zasmála se Heart a já s ní. Dál už jsem si jich nevšímala. Vyměnila jsem si svůj černý top za černé tryčko s dlouhým rukávem. Přes něj jsem si ještě vzala černou mikinu. Sluchátka jsem si dala do kapsy a mobil k nim. Knihu jsem položila na stůl a šla jsem do obýváku. Demon tam už byl. Po chvíli přišli ostatní a šlo se. Dali jsme si kebab a šlo se do půjčovny filmů. Dlouho jsme vybírali ale aspoň jedno bylo jasný. Bereme horor. Nakonec jsme vybrali "Clap your hands". (Je to vymyšlený, ale to vám snad došlo. ●_●) Vrátili jsme se domů. Joker zapnul přehrávač a my dvě s Heart jsme šly udělat popkorn. Posedali jsme si a Joker to pustil.
Film byl super, ale Heart vypadala trošku zamlkle. Odebrali jsme se do svých pokojů ale já jsem šla za Heart. Zaklepala jsem. ,,Dále." řekla Heart. Otevřela jsem dveře, vstoupila jsem a dveře jsem za sebou zase zavřela. ,,Jsi v pohodě, Heart?" ,,Jo, jo, jsem." pokusila se usmát ale moc jí to nešlo. ,,Ty nejsi v pohodě." posadila jsem se k ní na postel. Povzdechla si. ,,Vzpomněla jsem si na to, co mi rodiče dělali." řekla tiše. Objala jsem ji. ,,Do ničeho tě netlačím ale když mi to řekneš tak to nějak vyřešíme." ,,Tak já ti to řeknu....Bydlela jsem v kumbálu na uklízení. Ani ty věci nevyndali. Dávali mi zbytky toho co nesnědli, takže jsem někdy nejedla vůbec. Jednou se mi povedlo utéct. Jenže mě někdo našel a dal mě do děcáku. Tam to bylo možná ještě horší. Pokoje byli špinavé s jedním oknem s mřížemi. Vešla se tam jen malá postel a skříň. K jídlu jsme dostávali jen jablko a divnou omáčku s nechutným masem a chlebem. K pití byla jen jedna sklenička vody. Když jsi neposlouchal tak tě nechali zbyčovat. Tam jsem poznala Dead Rose a Bloody Rose. Skoro nemluvily ale i tak mi s nimi bylo dobře. Když mi bylo třináct tak přivedli Jokera. Tomu bylo čerstvých čtrnáct. Skamarádili jsme se a naplánovali jsme útěk. Rok na to jsme utekli. Nejdřív jsme se skrývali v ulicích a tam jsme narazili na Demona. Potom jsme našli to v čem teď bydlíme a zůstali jsme tu. Blíží se třetí výročí našeho útěku a tak přemýšlíme jak by jsme to mohli oslavit." dokončila Heart. ,,S minulostí ti nepomůžu ale mám typ na oslavu. Můžeme se pomstít rodičům." navrhla jsem s úsměvem. Heart se začala usmívat. ,,To. Je. Geniální!!" vykřikla a vyběhla z pokoje. ,,Jokere!! Jokere!!! Angel napadla skvělá oslava na výročí útěku!!!" křičela a lítala po domě. ,,A jaká?" zeptal se s klidem Joker a Heart před ním zabrzdila. ,,Pomsta rodičům!!" zakřičela Heart a dychtivě čekala na odpověď. ,,To. Je. Geniální!!" usmál se Joker stejně jako předtím Heart. ,,Hej!! Bando!! Slyšeli jste to?" zeptal se ostatních. ,,Pokud nejsou úplně hluchý, tak museli. Heart řvala na celej barák." řekla jsem a šla jsem do kuchyně. To víte, jídlo. Má životní láska. ,,Tak co vy na to?" zeptal se Joker. ,,Přidáme se." řekly obě Rose. ,,Já taky." ozval se Demon. ,,Super. Zítra začneme s přípravami. Ale teď jdu spát." řekl Joker a vydal se k sobě do pokoje. Heart se na mě usmála a taky odešla k sobě do pokoje. Já jsem dojedla housku a taky jsem šla spát.
O čtvrt hodiny později se domem začalo rozléhat Jokerovo chrápání. ,,Ach jo. Tak dneska bez sluchátek neusmu." povzdechla jsem si tiše a nandala jsem si ty sluchátka. Pustila jsem si jeden playlist a do pěti minut jsem spala.

____________________________________
Vydala jsem to docela po dlouhé době.
Ehm..........
Stejně to nikdo nečte.
Ale stejně budu psát dál. Nevim proč ale to je jedno.
:)