1.

161 6 0
                                    

,,Ahoj, David." usmál se na Mery. ,,Ahoj, Mery." úsměv mu oplatila. ,,Vypadá to, že spolu budeme mít oddíl." ukázal na stůl, u kterého bylo číslo 1. ,,Už to tak bude. Kdo k nám ještě patří?" zrakem se od stolu vrátila k Davidovi. ,,Matěj." ,,Jee, tak to je super." radovala se Mery. ,,Měla jsem ho za praktikanta, když jsem tu byla poprvé." vysvětlila, když si všimla jeho nechápavého výrazu. ,,Jo takhle. Hele, pojď připravit ještě nějaký věci, za chvíli se tu už budou sjíždět děcka." rozešel se ke klubovně. Mery šla hned za ním.

,,Aahoj." pozdravila první holčička, která přišla k našemu stolu. ,,Ahoj, jak se jmenuješ?" usmála se na ni. ,,Lucie Nová." ,,Kde máš věci? Dojdu ti pro ně." zvedl se David. Ukázala ke stromu, odkud na ni mávali nějací lidé. Nejspíš její rodiče.

Celkem mají v oddílu 16 dětí, což je takový průměr. ,,7 kluků a 9 holek, to je dobrý." začala Mery. ,,Proč?" ptal se David. ,,Vždycky jsem měla v oddílu velkou převahu holek." pokrčila rameny. ,,Jo tak." podal jí zpátky seznam. ,,Jdeme jim pomoct do chatek, ne?" zeptal se Matěj. Oba se zvedli a následovali Matěje.

,,Tak dneska jdeme s vámi jen my 2, Matěj bude u nějakého stanoviště." oznámil oddílu David na nástupu. ,,Mery jde teda taky?" zeptala se Áďa. ,,Jasně, že jdu." usmála se na ni z druhé strany stolu.

Mery se David líbil, ale bála se to říct. Bála se, že se Davidovi líbí někdo jiný, či možná má i přítelkyni. Svoje soukromí si hodně střežil.

Při etapovce se David celou dobu bavil s Áďou a to Mery štvalo. Viděla na ní, že se jí líbí. Na Davidovi to nepoznala, ale myslela si o něm to samé. Když se vraceli do tábora, přišla za Mery. ,,Mery, kdybys věděla, jak je David úžasný." rozplývala se. Už chtěla odpovědět, ale nakonec řekla jen: ,,To nevím." Snažila se usmát, ale vypadala spíš, jak přejetá kombajnem. ,,Co je?" zeptala se Adél. ,,Něco mě štíplo do nohy." začala si drbat nohu. ,,Jo a dobrý?" položila ruku na Meryino rameno. ,,Jo, v pohodě."

Ten den měl hlídku oddíl číslo 1, tím pádem Mery, David a Matěj. Večer seděli u ohně. Jak jinak, Adél si sedla hned vedle Davida. Mery je smutně pozorovala a smířila se s tím, že u Davida nemá šanci. Když se stalo něco, co fakt nečekala. ,,Můžu?" ukázal na místo vedle ní. ,,Proč by ne, sedni." smála se. ,,Ježíš, já jsem tak rád, že jsem pryč od Adél." V Mery hrklo. ,,Já myslela, že se ti líbí." řekla opatrně. David se na ni podíval pohledem 'děláš si srandu?'. ,,To myslíš vážně?" ,,Noo, jo?" Mery už se radovala, když David řekl věc, která ji zamrzela. ,,Mně se líbí úplně někdo jiný." Nejspíš si všiml jejího obličeje, tak dodal: ,,Někdo, kdo to má nejspíš stejně." Zadíval se jí do očí. ,,Pojď." zvedl se a podal jí ruku. Mery ji ochotně přijmula.

Ocitli se v lese, na mýtince zalité měsíčním svitem. Zastavili se přesně uprostřed. David chytl Mery za boky a ta si propletla ruce za jeho krkem. ,,Nebudou nás hledat?" zeptala se Mery. ,,Domluveno a teď už neruš."  usmál se na ni. Jejich rty se setkaly a zůstaly propojené ještě dlouhou chvíli. ,,Co teď?" ptala se Mery dál. ,,Co by." zavedl ji víc do lesa a 'povalil' na zem. Mery se jen usmála a skousla si spodní ret. David si svlíkl tričko a lehl si nad

Mery. Přejela pohledem jeho hruď a sjela níž. Užili si spolu vášnivou chvilku. ,,Měli bysme jít, aby to nebylo divný." ,,To už jim stejnak je." políbil ji a dal ruku kolem pasu. Došli k táboráku a neušel jim pohled Áďy. Pěkně pekelný, plný chtíče pomsty Mery. ,,Teď nás sežere, koukej." zašeptal David. Mery se jen zasmála. Sedli si k táboráku, naproti ní. ,,Užili jste si to?" zeptala se jich. ,,Samozřejmě." usmál se David 'ironicky'. Adél se jen ušklíbla.

Druhý den ráno přišla za Mery Áďa. ,,Ahoj, můžu?" ukázala na židli. ,,Jo, jasně." dala si do pusy další sousto snídaně. ,,Hele víš.. chtěla jsem se ti omluvit za včerejšek." zaryla se pohledem do země. ,,To je dobrý, vím, že se ti David líbí." ,,To jo, ale on by se mnou stejně nic neměl.. přeju vám to, sluší vám to spolu. Jo a dobrou chuť." usmála se a odešla. Mery nad tím jen zakroutila hlavu a dál se věnovala snídani.

A takhle začal životní románek dvou, vlastně naprosto odlišných lidí. Určitě žijí šťastně, jsou manželé a mají nádherné děti. ♡

TáborKde žijí příběhy. Začni objevovat