baby boy

~22~

Jungguk nemohl uvěřit svým očím.

Jeho účet byl najednou plný peněz, které by mu mohli zaplatit kus léčby.

„Že by mi to prodloužilo život?"

Byl plný pocitů.

Štěstím, že by mu konečně bylo lépe?

Zmatkem, proč by mu poslal tolik peněz ojen za jeden jediný obrázek?

Nervozitou, co řekne rodičům jestli na to přijdou?

„Jimine!" Zavolal na svého kamaráda u školních brán.

„Kookie?!" Objal ho hned a nevěřícně se na něj podíval. „Co děláš ve škole? Měl by jsi být doma a odpočívat!"

Jungguk se jen usmál a šel dál do školního pozemku, Jimin se táhl hned za ním.

„Mám peníze na první krok léčby.." řekl klidně a nezaujatě ale v nitru byl nadšený a nervózní.

„Děláš si srandu? Jak.." a aniž by pustil Jungguka ke slově, tak mu to došlo, „...ta Sugar daddy stránka!" zařval to snad na celou školu.

„Psst! Buď potichu!!" řekl šeptem Jiminovi a zacpal mu pusu jablkem, který zrovna jedl. „ Začínám pochybovat o tom, že bych ti to řekl."

„Tak to jsi se rozjel. Takovou fotku..." říkal Jimin, když si prohlížel jejich konverzaci. „ A to jsi byl tak moc proti tomu."

Jungguk jen protočil očima.

„Bylo to jen jednou a naposledy."