1. Poznání

25 2 2
                                    

Jmenuji se Sandra
Je mi 9 let
Chodím do 3 třídy kde mám kámošky Nikol Rosalia (jsou to dvojčata)
Nejde mi učení
a jsem na starší kluky

*********************************************
Psal se ro 2014 a zde začíná tento příběh 🤣🤣

Žila jsem si bezstarostný dětský život s babičkou, máma bydlela ve městě. Chodila jsem ven s kamarády, učila se hrát na kytaru po půl roce jsem s tím sekla protože mi to nešlo. Ve třídě jsme měli trojku Nikol, já a Rosalie.

Vše se to obrátilo během měsíce a pokračuje to až teď do mých 13. A začalo to asi tak že mě a mojí babičce mamka představila nového přítele jmenoval se Oldřich byl na mě moc hodný. Po nějáké době mi představil svého bráchu Karla, jsou si strašně podobní ještě mě a mámě představil svojí mamku Jarmilu. Vídali jsme se chodili na procházky na prígl na výlety atd. (Brněnská přehrada).

Po několika týdnech jsem se dozvěděla že ta rodina je ještě větší, protože Oldřichův táta má sourozence a ti mají děti a vnoučata a teď už možná i pravnoučata a jeden z nich byl Johny kterej měl přijet bylo mu 15 a právě dodělal základní školu. Přijel na výlet na Macochu.

Poznali jsme se byl krásnej chovali jsme se k sobě jak brácha k ségře (provokací). Bylo mi jasné že mě nesnáší asi po týdnu odjel zpátky domů a začal studovat střední. Myslím že studoval automechanika. Potom jsem se dozvěděla že mého dědy sestra Alžběta vlastní i chatu a že na ni pojedeme ale problém je že je celkem dost daleko a my nemáme auto a vlakem se přímo na to místo nedá dojet vlakem a tak po dohodě já pojedu s Oldřichem autobudem. Nastal ten den já jsem bydlela ještě u babičky takže si mě brzo ráno vyzvedli já měla nějákou vyrózu nebo co bolelo mě břicho a zvracela jsem .

Asi po 8 hodinách jsme konečně dojeli na místo já byla, prvních pár chvil v pohodě ale potom to začalo tak mi jeli pro léky s tím že se o mě mezitím Johny staral. Asi po dvou hodinách dojeli protože do centra to trvalo půl hodiny, dovezli mi nějáky čaj, kapky a léky, takže nám ta dovolená začínala skvěle. Nějákou dobu jsem proležela bylo mi strašně zle pořád jsem jen spala a když jsem se vzbudila dostala jsem jídlo prášky a šla zase spát nebylo to nic příjemného.

Celou dovolenou jsem byla nemocná a jela jsem jen na jeden výlet. Když jsme se vrátili dva dny jsem ležela a díky bohu to bylo v pořádku po 16 dnech jsem byla šťastná i nešťastná že jsem si neužila dovolenou ale zase naopak jsem byla zdravá ale to mi bylo k ničemu.

A začal školní rok 2014/2015 a my šli do 4 třídy a já se přestěhovala za mamkou asi jen o dvě zastávky výš, a přistoupila k nám nová holka Evangelin s ní jsem si moc nerozuměla pořád jsme se hádali a každopádně už to nebyla trojka ale čtyřka já, Evangelin, Rosálie a Nikol. Všechno nám to neskutečně uteklo a najednou tu byli vánoce potom silvestr a nakonec pololetí, mezi mnou a Evangelin se to moc nezměnilo pořád jsme se tak něják nesnášeli ale kvůli Rosálii a Nikol jsme se to obě snažili umlčet.

A najednou tu byl Květen a začínal Igniss Brunessis (soutěž ohňostrojů). A já se dozvěděla že Johny přijede já byla štěstím bez sebe. Byl tu den 23.5 a on měl přijet. Ale je mu už bylo 16 já si říkala ten se mnou asi nebude a já jsem moc malá (je mi pořád 9). Ale tak co aspoň ho vidět mi stačí. A je tu a stojí vedle mě ☺️. Najednou nic nepotřebuju mám ho vedle sebe a to je to nejlepší. 😞 Dnes je 30.5 a on jede zase domů ach jo bude mi chybět ale o prázdninách za ním zase pojedeme doufám že už nebudu nemocná a pořádně si to užiju.

A je tu konec školního roku a já mám 4 dvojky.
Hned co začali prázdniny začala jsem vyzvídat kdy tam pojedeme či kdy ho uvidíme a pojedeme tam 31. Července a odjíždíme 11. Srpna. Je tu 29. Červenec a já si jdu balit věci. Mám obrovský kufr a tašku s botama a strašně moc se těším.

Dnes je 31. Července a my jedeme jupííí, vůbec se netěším na tu únavnou dlouhou cestu. No a máme před sebou asi 8 hodin cesty a Johnyho uvidím asi až zítra kvůli škole. Jsme konečně tu. Je tu nádherně, je to malá vesnička u Karlových Varů má to tak 20 obyvatel je tam ticho a je obklopené přírodou. Je 1. Srpna a Johny má dnes přijet hurááá.

Je tu a je snad ještě krásnější než před tím. Jak jsem říkala chováme se k sobě jak brácha se ségrou provokování, lechtání atd.. mě se ale i tak líbí a mám ho moc ráda ale on to má naopak, to vím na 100%. Je zvláštní že když jsem s ním buší mi srdce červenám se jako blázen ale nedokážu mu říct že ho mám ráda a už vůbec si to nedokážu říct v hlavě, snad jednou dostanu odvahu mu to říct.

Tentokrát díky bohu nejsem nemocná, a moc jsem si to užila chodili jsme na výlety sbírat houby, borůvky jezdili na koních a já si našla kamarádku Sáru je sice mladší ale to nevadí. Toto je zatím nejlepší dovolená kterou jsem kdy zažila je tam Johny moje rodina já jsem si našla kamarádku a hlavně jsem zdravá. Zajeli jsme si i do Německa protože jsme poměrně blízko hranic a máma mi v primerku koupila nové žabky.

Ale bohužel jsme zase na konci dovolené takže je 11. Srpna a my se balíme a za dvě hodiny se loučíme chtěla bych Johnyho obejmout ale bylo by to divný takže bohužel 😟. Bože on mě obejmul sám od sebe, ne!! Nesmím si nic nalhávat one je starší a já malá holka

*********************************************

Omlouvám se za chyby ale pochopte nejsem nejchytřejší, není to nic moc příběh ale chci to zkusit, budu ráda když mi napíšete nějákej hezkej komentáře, tak u dalšího příběhu

Dostali jste se na konec publikovaných kapitol.

⏰ Poslední aktualizace: Sep 02, 2019 ⏰

Přidej si tento příběh do své knihovny, abys byl/a informován/a o nových kapitolách!

Vzdálený ProblémKde žijí příběhy. Začni objevovat