Po tom všem už nevěřím, že existuje něco jako spravedlnost.
Můj učitel mi změnil život, akorát né zrovna k lepšímu.
_Kim Taehyung_
_Jeon Jungkook_
Obal knihy- @sallysal1y
Taegucci Víš že to docela bolí, když jsi na mě naštvanej a hnusnej jenom kvůli tomu, že sem se nenechal ošukat
Zobrazeno
Taegucci Tak jdi do prdele Ani nevím proč sem se omlouval, když jsem nic neudělal
Mr.Jeon Můžeš mě laskavě nechat napokoji ty kokote...?! Seš úplně vypatlanej a já o tebe nestojím! A do toho mi kurva moc spamuješ mobil!
Taegucci Díky, že jsi mi řekl co pro tebe sem Zbohem.... Jeone Junggkooku
Zobrazeno
S tím sem vypl mobil, měl jsem vědět že je stejnej jako všichni, chtěl mě jen do postele. Byl jsem jen kousíček od toho, abych se znovu nerozbrečel, moje srdce kurva moc bolí.
Šel jsem pomalu do parku a sedl jsem si hned na první lavičku, kterou sem uviděl. Potřebuju si s někým promluvit, no, mohl bych jít třeba na návštěvu k Jiminovi, to je odtud docela kousek. První mu, ale radši napíšu, kdyby tam třeba dělal něco s Yoongim, tak abych je nerušil. Ehm.
Taegucci Ahoj, mohli by sme si prosím promluvit?
LittleMochi Moc se mi to teď nehodí, promiň mám nějaký plány s Yoongim Můžeme pokecat zítra, jestli chceš?
Taegucci To je v pohodě, není to nic tak důležitého
LittleMochi Super, tak popovídáme zítra, Čauky ^^
Taegucci Jj, užijete si to....Ahoj '-'
Jednou v životě, když jsem prostě pořádně na dně a chci si s někým o tom promluvit, tak nemá nikdo čas. Achjo, asi půjdu domů, stejně už začíná být docela zima.
Po deseti minutách dojdu domů, nemám vůbec chuť něco dělat, asi si půjdu jen lehnout a budu čumět na strop. Ano, zjistil jsem že strop je poslední dobou velmi zajímavý. Docela by mě zajímalo, jestli mi třeba Jungkook něco nenapsal, jakože by se chtěl omluvit nebo tak. Taehyungu, Ne! polož ten mobil, víš že buď budeš zase naštvanej a nebo sklamanej. I přesto jak na mě moje podvědomí řvalo, jsem prostě ten mobil vzal a najel jsem znovu na konverzaci s Jungkookem. Nic, ani debilní promiň, pouze mi hodil idiotský zobrazeno.
No když se nad tím tak zamyslím, je to tak lepší a vlastně mohl jsem skončit i hůř. Možná, bych se mohl vrátit ke své drahé staré kamarádce, žiletce. Ta mě totiž vždycky zlepší náladu, nebo spíš můžu skrz ní filtrovat moje pocity. Polknu, vím že to není správé, ale já to musím udělat. Zajdu do koupelny, hned uvidím mojí krásnou, blýskavou kamarádku. Sundám z ní pomalu kryt a přiložím si jí k ruce, kde zanechám pět docela hlubokých ran. Smyju z žiletky krev a položím jí zase zpátky na své místo. Dívám se na svojí ruku jak mi pomalu pramínky krve stékají, až na mé oblečení. Je to tak, tak strašně uvolňující a nádherný pocit. Ne, nejsem psychopat, jen prostě tohle dělám většinou, když už nejsem zrovna psychicky na tom dobře.
Najednou mi začne kručet v břiše, hm- asi bych měl něco sníst, naposledy jsem totiž jedl snídani a to bylo někdy ráno, teď už jsou dvě hodiny odpoledne. Rozhodnu se tedy jít si udělat něco k jídlu, otevřu ledničku a podívám se jestli tam je ještě něco, co bych mohl sníst a neotrávilo by mě to. Můj pohled se zakotví jen u jediné věci, která vypadá že ještě není zkažená. No fuj olivy, tak to teda ne, sice asi nejsou zkažený, ale radši bych umřel, než kdybych to měl dát do pusy.
Po velice dlouhé úvaze, jsem došel k tomu, že si budu muset jít nakoupit, naštěstí že mi tady máma nechala dost peněz. Převléknu se tedy do dlouhé pohodlné mikiny, jen za účelem aby mi skrývala moje ruce. Ještě si vezmu roušku, tak super, jsem připraven. Doufám že nepotkám nikoho ze školy, nemám chuť se s nikým teď bavit.
(Jak vypadá)
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
