Útěk

Ráno v 11:30!!

Vzbudila jsem se, na stolku jsem měla kávu (vis. obr. nahoře). Nevěřila jsem že je tam z pěny udělaná tráva. "Fando?! To pít nebudu!", celkem nahlas jsem zakřičela. Jakoby doma nikdo nebyl. Vstala jsem z postele a šla do koupelny udělala ranní rutinu a šla po schodech dolů do kuchyně. Fanda stál v kuchyni dělal řízky. "Dobré ráno princezno" řekl šibalským hlasem. "Dobré, mohu ti pomoc, mohla bych třeba osmažit řízky?", zeptala jsem se on je měl teprve připravené na obalování. "By jsi byla hodná", obalil řízky a pustil mě k plotně. Pár krát to na mě prsklo a uskočila jsem. Fanda se vždy začal smát na po 4 jsem toho měla dost, hodila jsem po něm hrst mouky. Začala válka s moukou ale Fanda pak vzal olej. Rychle jsem běžela do pokoje ale byla jsem proti jemu pomalá a dohnal mě.

Já: Ne, ne, ne, prosím to neuděláš, udělám všechno.

Fanda: Hmmm... bylo vidět že přemýšlí, trochu jsem se bála.

Fanda: Dáš mi pusu.

Já: Dobře ale jen na tvář.

Fanda: nemohu ti nic slíbit ale dobře.

Už jsem mu chtěla dát pusu na tvář jenže se stihl otočil a spojili jsme rty. Kurva vždyť ho beru jako bráchu!!

V Sobotu:

Fanda: Tak co budeme dělat, můžeme si pustit nějaký film, co ty na to?

Já: Jo

Fanda tam něco pustil a koukali jsme se. Fanda šel na záchod a z kapsy mu vypadla iněkce. Rychle jsem jí hodila za postel. Když přišel ze záchodu byl značně naštvaný. Začal něco hledat v bratrovi pokoji. Raději jsem šla k Ann. Vše jsem jí řekla a přespala jsem u ní. V neděli ráno jsem šla domů cestou jsem potkala mámu takže mě vzala. Přijeli jsme domů nikde, nikdo, peníze a drahé věci pryč. Dalo práci to vstřebat do sebe. Bylo 9 hodin večer, tak jsme šli spát. Dala jsem ruku pod polštář, byl tam papír. Rozsvítila jsem malou lampičku a četla jsem.

VZKAZ 

Ahoj Lauro, musel jsem kvůli tobě pryč a to si odskáčeš. Boj se od 13-16. Mám tě rád ale nedá se nic dělat......