👑.1.👑

18 0 0
                                    

Stála jsem u okna a koukala na náměstí před Buckinghamským palácem. Letní déšť který se touto dobou v Londýně objevil aspoň dvakrát do týdne všem lidem co byli zrovna na náměstí smáčel vlasy a oblečení a oni se před ním schovávali pod dešníky nebo pod nejblíší přístřešek. Měla jsem sto chutí vyběhnou na zahradu a nechat kapky deště aby mě promočily až na kost.

Už to vypadalo že se seberu a na tu zahradu poběžím když v tom mi někdo zezadu poklepal na rameno. Otočila jsem se a za sebou uviděla Madam Red..... ale byla celá ubrečená. Slané slzy co jí ještě stále vytékaly z očí jí rozmáčely předtím pečlivě nanesený make up a díky tomu se jí pod očima vytvářeli tmavé cestičky až k tvářím. „děje se něco?" Zeptala jsem se vyděšeně a chytla jí za ruku. Ona mě vzala i za tu druhou a trhavě se nadechla. „ tvůj otec a tvá komorná byli...." na chvíli se odmlčela a podívala se mi do očí. „ za-zavražděni." Dostala ze sebe po chvíli Madam Red a mě se okamžitě nahrnuly slzy do očí.

Abych to řekla upřímě můj otec byl nevlastní ale to jsem věděla jenom já, on a můj pravý otec ale i tak mě jeho smrt velice mrzý přece jenom bez matky se žije špatně a on mi nahrazoval aspoň toho druhého rodiče když se o mě můj pravý otec nemohl starat.

Ale nejvíce mě zasáhla smrt mé komorné a to hlavně z toho důvodu že byla v 3 měsíci těhotenství.

Madam Red mi pak ještě řekla pro mě velice důležité informace a pak už mě nechala odběhnou to mého pokoje kde jsem jen tiše vzlykala na posteli. Po chvíli jsem se skoro uklidnila a hned na to jsem ucítula jak mě někdo hladí po vlasech.

Bylo mi hned jasné kdo to je. „ takže už to taky víš hmm?" Zeptala jsem se stále jemně rozstřeseným hlasem a ani se neobtěžovala na něj podívat. „ ano, vím to, a je mi to opravdu líto...." řekl a opět mě pohladil po vlasech. „ takže proč si tady? Aby si mě poučil o mé bezpečnosti?" Uchechtla jsem se ale k tomu stále brečela.

„ ne jsem tu abych ti pomohl s balením a ještě ti objasnil nějaké věci ohledně toho co ti Madam Red řekla." Řekl stále v klidu a já se na něj konečně podívala. „ už vím kam se budeš stěhovat a k tvému štěstí tam bydlím taky dělám tam......-komorníka." Doplnila jsem ho. Překvapeně se na mě podíval a já poklepala na svojí a pak na jeho hlavu. „ čtení myšlenek mi úplně ještě nejde ale pár jich už s tvé hlavy dostat zvládnu...."

Řekla jsem a on se pousmál. „ takže víš kam se stěhuješ" podíval se  na mě a já pokrčila rameny. „ vlastně ani ne vím jenom že ty tam děláš komorníka." Uchetla jsem se a svůj pohled stočila k polštáři který jsem křečovitě svýrala v rukou.  „A chceš to vědět?" Zvedla jsem pohled od polštáře zpátky k němu a mírně jsem přikývla. „ mladá dámo.... stěhuješ se na Hrabství Phantomhive." Překvapeně jsem zamrkala. On si toho všimnul a pousmál se. „ za prvé budeš se mnou takže si už nebudeš muset stěžovat že s tebou netrávím čas. A zadruhé jestli to nevím Hrabství teď řídí jenom mladý pán Ciel Phantomhive." „ takže další věc ve které mi lhali." Uchchtla jsem se a on mi zvedl hlavu tak abych se mu dívala přímo do očí.

„ Nejsi jediná komu lhali....ale teď už si pojď zabalit, za chvíli budeme muset odjet, vše ti povím cestou." Přikývla jsem a společně s ním jsem se zvedla z postele. Zatímco já jsem si začala balit on šel za Madam Red a mojí babičkou ještě něco vyřešit.

Všechny moje věci mi zabrali 3 kufry. Po chvíli za mnou přišel s polečně s mojí babičkou se kterou sem se rozločila s tím že se uvidíme na mé korunovaci za dva měsíce. Pomohla jsem mu dát kufry do vozu a pak si společně s ním sedla dovnitř kočáru.

„Tak abych si to ujasnila..." začala jsem mluvit asi po dvou minutách úmorného ticha. „ Děláš komorníka Cielovi Phantomhivovi a proto si se vykašlal na mě?" Ušklíbla jsem se nad jeho překvapený a zároveň uražený výrazem a čekal jsem co na to řekne. „ abych ti to vysvětlil správně.... jsem démon, pokud si to už zapoměla, a ten taky potřebuje něco k jídlu. A mladý pán si mě k sobě zavolal sám. Takže jsem s ním na jeho přání uzavřel konrakt." Objasnil mi situaci a já si povzdechla. „ Kdyby mi nelhali o tom že není na živu...." nedokončily jsem větu a jenom jsem si znovu povzdechla. „ když už jsme u toho, řekneš mi jak si myslet to že nejsem jediná komu lhali?"

Podíval jsem se na něj a on přikývnul. „ smlouva o kontraktu mezi mnou a mladým pánem má za účel hlavně jednu věc.... chce najít vraha svých rodičů. Až ho najde je jeho duše má a abych se přiznal už to chvíli trvá..." uchechtla jsem se a jývla jsem aby pokračoval. „ když se nahlásil královně do jejích služeb, zeptal se na tebe, přece jenom tě nějakou tu chvíli neviděl. A královna mu řekla aby tě do tvé korunovace ochránila, že tě stále nemůžou najít." Nevěřícně jsem se na něj podívala a on jenom kývl.

„ a to mu jako nikdo nic neř-...." „ všichni kdo o tobě věděli, byli zvázaní slibem mlčení" skočil mi do řeči. „ a tak řekl že během hledání rodičů najde i tebe." Doplnil se a já se na něj šokovaně podívala. Upřímně? Byla jsem šťasná. Uvidím po několika letech kluka kterého jsem měla v jednu dobu velice ráda. A teď když jsem se dozvěděla o tom že se mě snaží najít těšila jsem se na něj ještě více.

" ještě mám jednu otázku..." špitla jsem a on se na mě podíval a kývl hlavou ať pokračuju. „ můžu ti říkat "tati"? " zeptala jsem se a vsadím se s vámi o co chcete že mu neuniklo to že jsem červená jako rajče. „ samozřejmě že můžeš... si přece moje dcera.... si Evelyn Windsor Michaelis 1.

————————————

You'll seeKde žijí příběhy. Začni objevovat