5.Kapitola

1.2K 113 2
                                    

Už jsem tu pátým dnem a ještě jsme nezačali dělat na projektu F. R. I. D. A. Y. Docela mě to štvalo, ale s Tonym byla sranda a ty uplynulé dny se mi zaryly hluboko do paměti.
Seděla jsem v kuchyni a popíjela kávu, když přišel Stark a v ruce držel sáček s borůvkami. Posadil se naproti mě a zkoumal mě zvědavým pohledem.
,,Borůvku? " zeptal se a podal mi sáček.
,,Děkuji," usmála jsem se na něj a nabídla si. Musím uznat, že byly výborné.
,,Víš, Tony, chtěla jsem se tě zeptat, kdy začneme pracovta na tom projektu?" pozvedla jsem obočí.
,,Bude to něco jako Jarvis. Budeme to mít hotové za pár hodin," pokrčil rameny. ,,Chtěl bych do ní nahrát tvůj hlas. Vadilo by ti to? "
Trochu mě tím překvapil, ale v tom dobrém slova smyslu. ,,Ne, nevadilo."
,,Super, takže za deset minut bude sraz v obýváku. Jedeme nakupovat," řekl a odešel.
Seděla jsem tam jako opařená, ale po chvilce se vzpamatovala a vydala se k sobě do pokoje, kde jsem popadla kabelku a vydala se do obýváku.

S Tonym jsme se vydali do garáže.
,,Vyber si, které chceš," ukázal Tony na auta.
Oči se mi rozzářily, když jsem spatřila nádherně rududou audi.
,,Že vás ženy tak bere ta červená," pokroutil hlavou s úsměvem.
Jeli jsme jen chvíli. Tony na to pořádně šlápnul, a tak jsem za chvíli stáli před velmi drahým obchodem.
,,Tony, tam já nejdu," zakroutila jsem hlavou.
,,Nekecej a pojď. Mám tu jednu neomezenou kreditku, která přímo prahne po tom, aby dostala nějaké barvy do tvého šatníku," zamával mi s kartičkou před obličejem a já trochu zrudla.
V obchodě to šlo jako po másle.
,,Jakou máš velikost? Hádám 36. Takže bereme tohle, toto taky, tohle se bude vždycky hodit. Tohle ti půjde k očím, ..." bral Tony jeden kousek za druhým a já si to nakonec musela všechno vyzkoušet. Tony mi vybral několik halenek a triček, pár sukní a svetrů. Nakonec mi podal i nádherné plesové šaty.

Když jsem v nich vyšla ven, Tony se na mě obdivně podíval

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.

Když jsem v nich vyšla ven, Tony se na mě obdivně podíval. Přustoupil ke mě a chytil mě rukou kolem pasu. Přitáhnul si mě blíž a začalu jsme se pohupovat ze strany na stranu.
,,Co to děláš? " zašeptala jsem a koukala mu do očí.
,,Tančím," pravil prostě a navedl mě do otočky a následně do záklonu.
Hleděli jsme si do očí a mé srdce splašeně bušilo. Nevím, co to do mě vjelo, ale začali jsme se k sobě pomalu přibližovat. Pak ale jako by se mi rozsvítilo. Odtáhla jsem se od něj.
,,Ty šaty jsou nádherné, " usmála jsem se na něj a zaplula do kabinky, kde jsem se musela posadit, jelikož se mi třásla kolena a pas mi mravenčil v místě, kde mě Tony držel.
Hrála jsem si s myšlenkou, že jsem tu jen pro jeho zábavu a rozptýlení, a tak jsem se ho musela zeptat. Počkala jsem s tím ovšem až do auta, kde bylobvíc soukromí.
,,Děkuju, " řekla jsem mu.
,,To nestojí za řeč," uchechtnul se a dál se věnoval řízení.
,,Tony? " zeptala jsem se váhavě a stále zvažovala, jestli se mám doopravdy zeptat na tu věc, co mě pálila na jazyku.
,,Ano?" pozvednul obočí a ušklíbnul se.
,,Jsem tu jenom pro tvou zábavu a rozptýlení? Víš, jak to myslím, ne? " zeptala jsem se a žaludek měla stažený nervozitou.
,,Zlato, kdybys tu byla jako moje rozptýlení, ztratila bys všechnu svou počestnost během prvního večera," ušklíbnul se a mě spadl kámen ze srdce.

30 podob Antonyho StarkaKde žijí příběhy. Začni objevovat