Davidům náhlý odjezd dostal každého. Hlavně Mery ta se trápila hodně dlouho. Pak se ale objevil nový muž: Michal Tomášek. Byl dohozeny od Brejchy, tak se sním Mery poprvé rozešla. Dala mu ale druhou šanci. Ví, že nikoho nebude nikdy milovat tolik jako Davida.
Dnes jsou to dva roky co David odjel. Mery nadále chodí s Michalem a on jí dokonce před nedávnem požádal o ruku a Mery to přijala, ale stále není den kdy by na Davida nemyslela a nevinnila se z jeho odjezdu.
Je obyčejné pracovní ráno, konkrétně středa.
Mery se probouzí vedle Michala
Mi: Dobré ráno
Pronese se a dá ji pusu na tvář
M: Dobré
Pousměje se. Nikdy si nemyslela, že to bude po dvou letech tak moc bolet. Každý jeho dotyk jí tak moc připomíná ty Davidovi, i když ty jeho byly tak procítěné.
Mery se nachvili zasněla
Mi: Mery?
M: Jo promiň... Jsem se zamyslela
Vydala se do koupelny, zamkla se a prevlekla. Sedla si na pračku a koukala do blba
M: Mery uklidni se, je to pryč, jsou to dva roky, máš Michala
Z monolog ji vyrušilo ťukání
Mi: Mery, lásko, prosím potřebuji do koupelny
M: Už jdu
V práci se dlouho nic nedělo
Mery měla fofr a bylo hodně případů.
Volala, běhala po nemocnici s papirama. Jednou volala polohnat laborku
M: Laborka? Tady Mery, můžete prosím trochu zrychlit
Někdo: Sestři?
M: Moment!
Ani se na něj nepodívala
M: Jak že nemůžete! Pacient nemůže čekat věčně
NĚKDO : Mery?
M: Říkám moment! Tak pohněte doprčic! Nazdar
Položila telefon
Kdo tam je?