Mery se bezeslova vrátila na příjem. David tam nebyl tak si myslela, že šel do bytu.
Za chvíli pro Mery přišla Setra
Se: Mery chce tě primář!
M: Jo jasně
Mery vešla do primarovny
M: Ahoj... Aha... Pardon přijdu potom
Řekla, když spatřila Davida
B:V pořádku, sedni si zavolal jsem tě schválně
M: Fajn
Pořád stála
Mery si sedla vedle Davida, aby byla Jirkovi co nejblíž
M: Tak o co jde?
D: Em... Vracím se, nevím jestli na furt, ale každopádně to bude na dýl a nastupuji tady
M: Aha... Můžu jít
Zeptala a všimla si Davidovi ruky na svém koleni. Okamžitě ji dala pryč
M: Kdy nastoupí?
Zeptala se Jirky i když tam byl stále David
D: Už dneska jde to?
B: Jasně Mery?
M: Pro mě za mě, tak pojď
Ukázala rukou
Šli na lékařák, po cestě
M: Co to jako mělo bejt, ta ruka?
D: Nic, jen omyl
M: Jasně, proč si vlastně přijel?
D: Chybělo mi to tady, táta má tady hrob a ty... Taky... To... Mi chyběla
M: Hmmm... A kde bydlíš?
D: Přijdeš mě navštívit?
M: Ne...
D: Tam kde jsme bydleli spolu
M: V garsonce?
D: Jo tam jsme byli ještě šťastní a spolu
M: Tak se rychle převleč a šup do práce
Mery už měla namířeno pryč, ale David jí chytil za ruku
D: Mery, počkej...
Mery se na něj zadívala. Ten jeho boží svůdnej pohled a krásný modrý oči. Držel jí za ruku a jen tak se na sebe dívali. Jakoby se zastavil čas.
