Studený na dotek, ale teplý uvnitř. [KIRIBAKU/BAKUSHIMA]

I MUST FIND YOU

Před začátkem chci říct že to navazuje na fanfikci Spisovatel a Ilustrátor. Doufám že se bude líbit UwU.

Kirishima se před měsícem zamiloval do svého kamaráda Bakuga.  Byl si ale vědom toho že jeho city k němu nebudou nikdy opětované.
Přestal se kvůli tomu smát. Už to nebyl Kirishima kterého každý znal. Teď to byla jen chodící schránka bez duše.

Byl Valentýn když se rozhodl že se sebere a přizná barvu svých citů.
Už šel k Bakugovi. Jenže Kiri má takové štěstí že opět zaslechl špatný rozhovor.

„Ty půlenej šmejde! Já nejsem gay a nikdy by moje já nekleslo na tolik abych randil s Kirishimou!"

Rusovlasý chlapec upustil čokoládu a dopis na zem. Po pár sekundách se ozval vzlyk. Bakugo se otočil jen aby se mu poskytl pohled na jeho kamaráda který pláče.

„Kiri.... Děje se něco?"

Zeptal se klidně. 

V mžiku sekundy Kiri začal utíkat pryč. Nevěděl kam utíkal.
Chtěl utéct před problémy. To byl jeho hlavní cíl.

„Kirishimo! Počkej přece!"

Snažil se ho dohnat. Jenže po chvíli těžce popadal dech.

„Co jsem udělal špatně?" 

Zeptal se sám sebe blonďák s rubínovíma očima.  Zvedl ze země čokoládu s dopisem a vydal se do školy.

______________________________________

Bakugou ležel na posteli a hrál hry. Najednou přišel do pokoje jeho otec.

„Heh... Co chceš fotře?"

Zeptal se s totálním nezájmem.

„No.... Právě volala matka Kirishimi...... Prý že se Kiri stále nevrátil domů......"

Nervózně se podrbal na zátylku tak zvaný "fotr".

„Cože?!"

Bakugou si vzal bundu a vyletěl jako střela z pokoje.

„Co doprdele zase jdeš dělat?!"

Zakřičela na něj otravně nakřáplým hlasem matka.

„Jdu hledat Kirishimu!"

Naštvaně bouchl dveřmi. Nevěděl kam má jít hledat..... Tak se rozběhl prostě za nosem. Během utíkání rovným směrem se pokoušel volat Kirimu. Samozřejmě že byl nedostupný.

Nebylo překvapením když do někoho vrazil.

„Kurva.... Koukejte na ces- Eh.... Deku co tu děláš?"

Tázavě nadzvedl obočí blonďák.

„Asi tě to nepřekvapí... Ale hledám Kirishimu."

Odpověděl se smutným úsměvem zelenovlásý mladík. Bakugo jen smutně otočil pohled.

„K-kdo všechno hledá?"

Zeptal se opatrně chlapec s rudýma očima.

„Celá třídě i se senseiem.... Pokud chceš můžeme hledat spo-"

Chtěl něco říci Deku. Jenže Katchan ho zastavil.

„Zapomeň...  Najdu ho sám..... Nepotřebuju ničí pomoc...."

Zvedl se Bakugo a šel pryč.

______________________________________

Blížila se jedna hodina ráno.  Polovina třídy už hledat přestala ale blonďák se nevzdával. Chtěl Kirishimu najít.

„Katchane.... Můžeme hledat zase zítra. Lépe uvidíš a budeš aspoň trochu odpočatý."

Navrhl starostlivě Deku.

„Nemůžu! Musím ho najít! Z představy že v takovéhle zimě je jenom v tričku je mi zle! Když pomyslím na to že je to jen má vina t-tak-"

Bakugo se rozbrečel. Byl si vědom toho že to způsobil on.

Zelenovlasý mladík k němu přišel a objal ho.  Ground zero se jen opřel o jeho rameno a vzlykal do něj.

„Pšsšt to bude dobré. Najdeme ho."

Řekl konejšivě Deku.

„Já jen chci aby byl v pořádku... P-přeju si a-by jsem ho mohl o-bejmout a vidět t-ten úsměv."