Love me do
__________________________
𝐿𝑜𝑣𝑒, 𝑙𝑜𝑣𝑒 𝑚𝑒 𝑑𝑜
𝑌𝑜𝑢 𝑘𝑛𝑜𝑤 𝐼 𝑙𝑜𝑣𝑒 𝑦𝑜𝑢
𝐼'𝑙𝑙 𝑎𝑙𝑤𝑎𝑦𝑠 𝑏𝑒 𝑡𝑟𝑢𝑒
𝑆𝑜 𝑝𝑙𝑒𝑎𝑠𝑒, 𝑙𝑜𝑣𝑒 𝑚𝑒 𝑑𝑜
𝑊ℎ𝑜𝑎, 𝑙𝑜𝑣𝑒 𝑚𝑒 𝑑𝑜
"Páni, kluci to je fakt něco!" vykřikl radostně Paul "Nevěřil jsem tomu že to bude znít tak dobře."
"A já nevěril tomu když mi Richie říkal že většina basáků je sexy." John se zadíval na zpoceného Paula a kousl se do rtu.
"Nic takovýho jsem nikdy neříkal! Zase si vymýšlíš!" zvedl se z zpoza bicích Ringo.
"Ty musíš všechno zkazit!" zrudl John.
"Ale no tak děti, nehádejme se. Uděláme si pauzu." zasmál se George.
Paul se procházel po studiu. Tedy jestli se tomu studio dalo vůbec říkat. Celá budova se rozpadala a svá léta už měla dávno za sebou. Okenice byla prasklá. Tapety se odlepovaly. Na hromadě vinylů byla vrstva prachu. Basista prach zfouknul aby si mohl lépe prohlédnout desky. V tom za sebou uslyšel vrzání podlahy. Když se ohlédl spatřil Johna.
"Ahoj. Jenom jsem se díval na pár..." větu už nedokončil protože ho starší muž vzal za paží a odvedl ho na pánské toalety.
"Johne co tady..." než stihl něco říci John ho přirazil ke zdi a políbil ho.
Od tý doby co jsem ho viděl jsem chtěl vědět jak ty rty chutnají... Pomyslel si John. Paul to ale neopětoval. Hrubě ho odstrčil a vrazil mu facku.
"Co to kurva děláš?! Já nejsem žádnej zasranej buzík! Nech mě bejt!" John, který měl sklopené oči uslyšel hlasitý zabouchnutí dveří. Po tváři mu stekla slza.
Následující týden se oba navzájem vyhýbali. Paul s Johnem nechtěl mít nic společného. Mezitím se sblížil s tichým členem - Georgem. Zjistil že Johnovi před lety zemřela matka. A že se od té doby velice změnil.
Zranil jsem ho. To si nezaslouží. Ale... Necítím k němu to co on ke mně.... Paul celou noc nespal. Pořád mu to vrtalo hlavou. Neměl jsem mu nadávat. Měl jsem mu říct jak to je.
Uz toho měl dost. Vstal z postele, oblékl si župan a šel za ním. "Víš Johne, jsi velmi pohledný, ale já jsem více na ženy." Ne to zní hrozně, šeptal si Paul cestou k dveřím Johnova pokoje. Zaklepal.
John vyšel z pokoje čiperný jak rybka. Když ale uviděl kdo před ním stojí, zarazil se.
"Víš chtěl jsem se omluvit za to co jsem ti řekl.... Nemyslel jsem to tak. Jenom jsem se lekl. Víš, oceňuji to co ke mně cítíš, ale já prostě nejsem takový..." Paul se mu podíval do očí.
"Takže Mccartney se přišel omluvit. Ale pouhá slova pro mě nic neznamenají." Starší muž si přitom prohrábl vlasy a upravil si župan, tak aby byla vidět hruď. Paul se zčervenal. Byl vděčný že to John v šeru nespatřil. "Já - Můžu ti to nějak vynahradit..." zakoktal Paul, stále se dívajíc na mladíkovu hruď.
"A já vím jak." usmál se John. Objal Paula a jejich rty se dotkli. Líbali se vášnivě, jako kdyby měl celý svět skončit. Johnova ruka se pomalu sunula dolů po Paulově hrudi. Když se ruka ocitla v jeho klíně, chystal se rozepnout chlapcův poklopec. V tom ale slyšel zavrzání dveří a na chodbě se rozsvítila světla. Než se od sebe odtrhli, kolem už procházel rozespalý George. Při pohledu na ně zastavil a mlčky zíral na tyto dva mladé muže. Podíval se na Johna, kterému šlo v očích vidět vyprchávající nedočkavost. Kývl na něj, když pochopil o co jde. Otočil se na místě a vrátil se zpátky do svého pokoje. John, který ho celou dobu sledoval si nevšiml že Paul mezitím zmizel.
