Proč já ?

Kapitola 1. ~ omluva?

Jelikož byl víkend vstala jsem okolo 9:00 ráno....chvilku jsem byla na mobilu ale pak mě to přestalo bavit,a taky jsem měla hlad, tak jsem se rozhodla vstát a jít do kuchyně si udělat snídani.

Proběhla jsem chodbou rovnou do kuchyně a začala se divit protože
na stole mě čekala od mamky udělaná snídaně a to bylo: hrnek čaje,sušekny , chleba s marneládou a....dopis?

Na obálce bylo napsáno
,,pro moji holčičku Melody"
Tak jsem obálku otevřela ale jediné co tam bylo napsáno bylo ,,promiň..."

Nechápavě jsem nad tím seděla asi 15 min.

V hlavě jsem si říkala,,Proč se mi omlouvá ? Proč tohle napsala ?co se stalo ? "Mám hodně otázek .

Po chvilce jsem si řekla že toho nechám a pustila jsem se do snídaně.

Když jsem snídani dojedla umyla jsem po sobě talíř ,hrnek a šla zpátky do pokoje .

Neměla jsem nic jiného na práci tak jsem si lehla na postel a byla na mobilu zkoukla Instagram , Facebook a tak dále...

Po chvilce jsem znovu usnula.

Vzbudila jsem se a bylo 17:00!! ,,Já doslova spala celej den , to jak jsem udělala?!"

A bylo vtipné ještě to že teď jsem už nebyla vůbec unavená takže bylo jasné že neusnu a budu vzhůru asi celou noc.

18:04 mamka by měla každou chvíli přijít z práce a já se ji mužů konečně zeptat proč se mi v dopise omlouvala.

Tak jsem na ni čekala .

Udělala jsem rovnou večeři protože jsem věděla že mamka bude mít hlad.

19:00 a mamka nikde tak jsem si řekla že asi příjde až ráno, schovala jsem jídlo do lednice a šla si sednout na gauč a pustila si telku.

Dávali můj oblíbený seriál ,,Přátelé"

Po chvilce sledování mě něco přerušilo protože v chodbě se něco šoustlo .

,,Mami? Jsi to ty?" Zeptala jsem se...nikdo neodpovídal ,,Mami?" Ještě jednou furt nic... tak jsem si řekla že se mi asi něco zdálo

Tentokrat něco spadlo a já malem vyhodila duši ,,Dobře tohle se mi už ale určitě nezdálo "

Jelikož jsem hodně velkej strašpitel kterej se bál jít v noci i na záchod bez toho abych nerosvítila celej byt jsem byla hodně v prdeli.

Zvedla jsem se z gauče a šla se kouknout na chodbu nikde nikdo...

Utíkala jsem zpátky do obýváku a rychle jsem si opět sedla na gauč.

Jasně že jsem nechala Rozsvíceno na chodbě jinak by to nešlo.

Pořád jsem se koukala z gauče na chodbu.

Najednou jsem ucítila jak si někdo sednul vedle mě...velkou rychlostí jsem se zvedla z gauče a koukala se na dané místo.

Byl to...

Čus bambus přátele 🥰 Tento příběh je můj úplně první co jsem kdy napsala....
Tak kdyžtak sorry za chybi ❤️
A doufám že se kapitola líbila 🔥