Mr. Policeman [Stony]

Mr. Policeman - bonus 1/2

Věnováno Marvel_corn

*O rok později*

„Pane, máme je. Opuštěný rybí trh Fulton na South Street Seaport na Manhattanu!" vyhlásil jeden z policistů, co akorát kontroloval GPS a nalezl daný cíl. Následující minuty probíhal rychlý výjezd a městem se ozývalo houkání policejních sirén.

Hromada aut se shromáždila před budovou bývalého rybího trhu a vystoupili z nich členové zásahovky. Měli na sobě ochranné přilby, neprůstřelné vesty s logem Police a v rukou zbraně.

Už nějakou dobu šli po známém a obávaném gangu dealerů drog. Konečně dnes se jim povedlo rozluštit, kde měl probíhat další prodej a to na jednom z opuštěných míst v New Yorku. Mezi muži ze zásahovky byl i Steve Rogers. Po posledních měsících byl povýšen k takovýmto misím a byl za to velice rád. Konečně zažíval to, co si od mala tolik přál. Byl někde, kde zmůže daleko víc.

Jakmile s ostatními muži vystoupil z auta, chtěl s nimi vtrhnout do budovy, ale před něj a dalších pár mužů se postavil šéf. Ostatní muže nechal vejít dovnitř.

„Stát. Vy tu zůstanete a budete sloužit jako posila," uvědomil zbytek s chtěl se věnovat dalším, ale to se Rogersovi nelíbilo. Cítil, že musí tam dovnitř. Nechtěl čekat na nejhorší, když tomu mohl zabránit.

„Pane, ale-!"

„Mlčte, Rogersi. Víte, že jsem v mnoha chvílích nad Vámi přihmouřil oči, tak se laskavě teď stáhněte a nedělejte potíže!" zavrčel Stevův šéf a upřel na něj přísný pohled. Blonďák nervózně polkl a aniž by přerušil s jeho nadřízeným oční kontakt, krátce sklopil hlavu.

„Ano, plukovníku..." šeptl a starší rázem odešel, tak jako zbytek členů zásahovky. Rozhodl se raději nadále neodporovat a šouravým krokem došel k otevřené policejní dodávce zezadu a se sundáním helmy se posadil na kraj. Cítil se naprosto bezbranný. Chtěl pomoct, ale jeho šéf mu moc nevěřil, že by to zvládl. Chápal, že párkrát už udělal nějaký průsery, ale nebyly nikdy natolik velké, aby neměl dovoleno jít do akce.

Seděl tam nějakou dobu sám a zkroušený. Pozoroval ostatní kolegy, jak zajišťovali okolí a občas se zasmáli na jeho účet. Jakmile uniklo do světa, že chodí se slavným playboyem Tonym Starkem, vysloužil si přezdívku Buzík Rogers. Přitom šlo jen o nešťastnou náhodu, kdy oba načapali novináři před Starkovou vilou, jak si dávali malou pusu. Nějak se s tou přezdívkou už zvládl smířit i přesto, že plukovníkovi ležela v žaludku jeho láska ke stejnému pohlaví. Proto jej neměl tolik rád. Někdy přemýšlel i o změně povolání, jenže být policistou byl jeho sen a byl pevně rozhodnutý se toho jen tak nevzdát.

Jeho myšlenky přerušilo až vyzvánění mobilu, který měl v kapse. Okamžitě jej vytáhl a po přečtení jména na displeji se kapánek pousmál. Očividně si Tony našel volnou chvíli aby zavolal svému modrookému příteli. Steve hovor přijal.

„Ahoj, zlato," ozvalo se okamžitě na druhé straně. Byl to Starkův přívětivý hlas, který Rogers tak moc rád vždy slyšel. I v tuto chvíli. Až teď si uvědomil, že promluvit si s Tonym by mu mohlo zlepšit náladu i den.

„Ahoj, Tony," pozdravil ho Steve též a na rtech mu pohrával úsměv. Bylo mu naprosto jedno, zda ho teď jeho kolegové pozorují. Byl zamilovaný a to mu nikdo nemohl vzít. Tam, kde žije, homosexualita zakázaná není. I když se občas nějací homofobové najdou, neodradilo ho to.

„Co děláš?" zeptal se Tony po chvíli a v pozadí bylo slyšet mnoho hlasů. Steve odhadoval, že nejspíš bude v jídelně na obědě. Už bylo pár minut po dvanácté, takže to nebylo žádné překvapení.