Chlapec který nezná své rodiče, nezná své kamarády a nezná především hlavně sám sebe. Chlapec nechodil do školy avšak hloupý nebyl, neměl rodinu která by ho připravila na život podle sebe, avšak se uměl o sebe postarat, nezažil pocit milovaní, strachu, radosti, smutku, štěstí, ztráty... Avšak stal si pevně za svým cílem a to takovým že chtěl najít místo a důvod proco žít. Jednoho odpoledne se chlapec šel projít do lesa, bylo krásné počasí a na obloze bylo jen pár mráčků takže se vydal poznávat přírodu. Jak se tak procházel uvědomoval si pocit radosti, poprvé si tak mohl říct, jak se cítí a co to sním dělá. Cestou narazil na křižovatku, avšak nevěděl která vede kam a která je proněj ta zprávná, začal mít poprvé pocitu strachu a nejasnosti, otočil se tedy a šel zpátky tou cestou kterou přišel. Druhý den si rozmyslel, že se zajde projít podél řeky, tak se tedy vydal na další svou cestu. Počasí bylo opět krásné, na obloze jen pár mráčků, mírný vánek mu vál na jeho obličej a opět ses cítil šťastně, bylo to proněj nesmírně uspokojující. Jak se tak procházel narazil na bezbrané zvíře které se jen toulalo jako onen chlapec, zvíře se na chlapce kouklo a zůstalo nehybně stát, hluboko se podíval chlapcovy do jeho modrých očích a zvíře se pomalu přibližovalo ke chlapci. Chlapec stál na místě a nevěděl co má dělat, tak jen stál a čekal co zvíře udělá. Jakmile zvíře bylo u chlapce, zastilo se, sedlo si a dál na chlapce koukal pohledem zájmu. Chlapec pomalu natáhnul svou ruku a zvíře opatrně pohladil od hlavy až po bradu, poprvé tak pociťoval pocit zájmu a pocitu náklonosti, zvíře po pohlazení od chlapce olízlo chlapcovou tvář a chlapec si tak uvědomil že zvíře chce z chlapcem zůstat. Uplynul nějaký ten čas, chlapec během toho času byl ze zvířetem naprosto okouzlen, zblázněn, zamilován, naučil se zpostu nových věci, naučil se některé věci vnímat a brát jinak. Chlapec měl poprvé pocit smutku, milování, radosti, jenže zvíře začalo být nemocné. Zvíře pohltila zuřivost, chtíči a nespokojenosti. Chlapec tak dělal první poslední aby sním zvíře zustalo dokonce jeho života, jenže zvíře se rozběhlo za jiným chlapcem, za chlapcem kterého zvíře sem tam navštěvovalo a první chlapec tak zustal zase sám, nikým nemilovan a nikým nechtěný, zůstalo mu jen zpousta dobrých i zlých vzpomínek na dny, kdy byl chlapec zcela zpokojen ze svým životem ačkoliv poznal jen jedno zvíře, které ho nakonec opustilo a to i přes veškerou snahu se ze zvířetem zase citově vyrovnat, avšak marně. Chlapec tak zustal opět sám, nikým nechtěný a nikým nemilovaný, počase to bylo i z chlapcem zdravotně huř a huř.
rozhodl se tedy pro nový začátek jeho života, i přes bolest kterou trpěl.
